Blíží se 3. světová

Podle průzkumu firmy YouGov, dvě třetiny lidí si myslí, že 3. světová válka je na dohled. Ještě víc dotázaných pokládá Rusko za vojenskou hrozbu. Chytře cílené otázky mohly posloužit dojmu, že Rusko chce rozpoutat válku.

Ptali se lidí v Británii, Švédsku, Norsku, Dánsku, Finsku, Německu, Francii a USA. S jakými odpověďmi by se marketingová firma YouGov setkala, zeptat se "bojíte se USA?", třeba občanů Kaliningradu, kteří teď budou americkými tanky doslova obleženi.

Průzkum renomované agentury zapadá do současného protiruského tažení. Vlády Západu v čele s USA se dnes chovají k Rusku mnohem hůř, než se před osmdesáti lety jejich předchůdci stavěli vůči hitlerovskému Německu. Hitler přitom otevřeně hřímal Drang nach Osten a Německo prohlašoval za přelidněné.

Dnes tam žije 227 obyvatel na km2. Naproti tomu v Rusku žije na stejné ploše necelých devět lidí. Těžko ho lze podezírat, že by riskovalo prohru ve válce kvůli rozšíření už tak ohromného území. Na rozdíl od vybrakované Evropy má i nadbytek surovin. Co by Rusko získalo obsazením Evropy, kde si ve většině zemí lidé zvykli žít "nad poměry" a politici ve snaze si udržet náklonost voličů, už i tak děsivé státní schodky každoročně prohlubují? Vedle dluhů by si Rusko na krk pověsilo i dvacet pět milionů nezaměstnaných a s nimi miliony nezaměstnatelných, jejichž ruce nedokážou nic jiného, než se natáhnout pro všemožné podpory.

Při pohledu na http://www.tranquileye.com/clock/ bylo na světě v tu chvíli cca 7,34 miliardy lidí. K dispozici měli  8, 5 miliard hektarů obdělatelné půdy. Zhruba každou vteřinu jeden občan přibyde a každou půlminutu jeden hektar zmizí. Podobným tempem ubývají zásoby ropy a dalších strategických surovin.

Co nastane za nějakých padesát let, kdy na tranquileye.com naskočí počet 9 mld. lidí a daleko nižší číslo u hektarů nepostačí k jejich uživení? Kdy se vyčerpají ložiska strategických surovin? 

Rusko má hektary i suroviny a za padesát let by mohlo zastínit USA. Není to ten pravý důvod k jeho očerňování?

Kdo chce psa bít, hůl si najde. Když Hitler potřeboval napadnout Polsko, 31.8. 1939 převlékl německé vojáky do polských uniforem, napadl vysílačku Gliwice a omluvu k útoku si sám před světem vytvořil..

Když potřebovali šéfové USA schválení Senátu k vojenskému zásahu proti Kuvajtu, před Kongres USA předstoupila patnáctiletá dívka, která popisovala hrůzný zážitek z porodnice, kde měla pracovat jako zdravotní sestra. Měli tam vtrhnout iráčtí vojáci a zabíjet novorozence v inkubátorech. Svědectví výrazně změnilo veřejné mínění a představitelé Senátu řekli ano vojenskému zásahu. Co na tom, že časem vyšlo najevo, že dívka je dcerou kuvajtského ambasadora a v době obsazení v Kuvajtu vůbec nebyla, ale byla v USA školena experty z public relations.

O vysoké politice si iluze dělat nelze. Pokud politik přesvědčuje vlastníky k prodeji téměř bezcenných mokřadů, jen hloupí se radují, že se jich výhodně zbavili. Chytří si louky nechají a když vyjde najevo, že tudy má vést dálnice, prodají je mnohonásobně dráž. Dá se to zevšeobecnit na zásadu "jakmile shora lidi vší silou někam tlačí, je třeba se tomu apriori vzepřít, i když prozatím argument chybí. Časem se určitě objeví a dá za pravdu.

Pokud by mně položili otázku, zda se bojím Ruska, odpovím: "mám strach, aby se to se sankcemi vůči němu nepřehnalo". Aby se postupně nedostalo Rusko do situace, kde je teď Afrika. Dálnému východu Západ pomohl a na černý kontinent zapomněl. Ten se mezitím propadl do relativní bídy, hladomorů a nekonečných válek. Kam vede markantní prohloubení rozdílů v životní úrovni vidíme v přívalu migrantů, táhnoucích za lepším na sever.

V posledních letech začala EU, pod nátlakem USA, Rusko izolovat od vyspělejšího světa. Tlačit kohokoli do kouta, dobré není. Nemá-li jiné východisko, tak se i zajíc pere.