Alfa samec

Dočetl jsem rozhovor, který měl s Romanem Janouškem investigativní novinář Jaroslav Kmenta. Také jsem si prohlédnul tři fotografie. Na první jsou spolu. Novinář se tváří sklesle, zatímco po měsíce policií vyšetřovaný "politický podnikatel" nasadil úsměv vítěze.

Na druhé vidíme Romanovi Janouškovi zblízka do tváře. Dívají se na nás oči člověka, zvyklého na otrockou podřízenost okolí. Na svou moc, kterou musí všichni respektovat, jinak...Na autoritu, která nikdy nepochybuje o správnosti svých názorů, závěrů a nápadů. Na člověka, kterému se všichni kolem musí podřídit, nebo přestanou být "kolem" se vší mizerií, kterou jim to přinese.

Na třetí je pod ozdobeným stromečkem a mohu říci, že s jeho tváří v popředí na mne z fotografie vánoční atmosféra nedýchla.

Podle J. Kmenta nepůsobí zle. Je inteligentní, vtipný a chová se přátelsky. Dokonce ho poplácal po ramenou, dal štulec do žeber a na rozloučenou přátelskou dardu na solar. Po přečtení tohoto zhodnocení jsem si mimoděk vzpomněl na film "Někdo to rád horké".  V hotýlku na Floridě se sešly dvě skupiny mafiánů a kmotr bandy, která měla navrch, byl v uvítací řeči bodrý až žoviální. Najednou zpřísnil tón a kumpáni vytáhli samopaly.

Věřím mu, když v další části rozhovoru tvrdí, že Pan Bém nekrade a není podvodník. Špinavou práci nedělal. Na tu má jiné. Má pravdu, když o něm dál říká, že je všechno, jenom ne zloděj. Především je slabochem, jako nakonec všichni v páně Janouškově okolí. Jinak by v přízni nevydrželi.

Líbí se mi na panu Janouškovi, když na otázku, jak je bohatý, odpoví: "Není nic, za co bych se dal koupit." Škoda, že se investigativní novinář nezeptal, zda stejně zásadový byl, než zázračně zbohatnul a kolik je v politických a ekonomických kruzích těch, kteří se od něj koupit nechávají.

Pan Janoušek je, podle autora článku, zvláštní produkt zrychlené doby postsocialistického kapitalismu. Je tvrdý a chytrý byznysmen, umělec v navazování vztahů a rozmnožování peněz. Diplomaticky řečeno, jak píše, pohybuje se  na hraně zákonů.

Nezrodila ho však doba. Stvořili si ho politici. Jako bílého koně na špinavou práci, který jde, místo nich, s kůží na trh. Protože byl chytrý, ve zdraví tuhle nepříliš důstojnou a především rizikovou fázi přežil a nakonec si osedlal ty, kteří ho zapřahali.

Pan Topolánek o panu Janouškovi tvrdí, že je neprůstřelný. Takovým byl kdysi i Al Capone. Všichni o něm věděli, že je šéfem gangu a žádná  porota ho nedokázala za nejtěžší zločiny, ve kterých, "na beton", jel, dostat za mříže. Nakonec do vězení šel za podvod, který páchají i "bačkory". Ani pan Janoušek, mající prsty ve všem, co se v Praze šustlo, nepočítá, že by za banální sražení chodkyně ve vězení skončil.

Pan Janoušek je typický alfa samec. Pyšný, nezkrotitelný hřebec. Takovým byl Al Capone i Mudr Rath. Do  doby, než je zavřeli. Teď se politikům nabízí jedinečná šance, jak obávaného bosse Prahy nadosmrti zlomit a bude záležet jen na tom, nakolik se ho ne alfa samci bojí.