A to konkrétně v divadle Kalich - Horečku sobotní noci. Minimálně spocení z hlediště odcházet budete a to ne kvůli špatné vzduchotechnice v sále, nýbrž proto, že vás představitelé na jevišti naprosto uchvátí a vtáhnou do děje tohoto tanečního, v dobrém slova smyslu, pekla.
Režisér Ján Ďurovčík má s inscenacemi v Kalichu letitou zkušenost. Pomocí televizního castingu našel budoucí spolupracovníky pro Robina Hooda, oživil hity Elánu v Osmém světadílu a troufl si na klasickou Pomádu. Vše dopadlo dobře, ale zřejmě to měl být jen odrazový můstek k Horečce, ve které Ďurovčík ukázal, že je v první řadě choreograf a pak až režisér. Upřímně řečeno mi ale bylo jeho „oveček“ opravdu líto. To, co odtancují za tři hodiny na jevišti, by normální smrtelník odstonal tak dvěma týdny pracovní neschopnosti. A to první hodiny by ještě strávil na kapačkách.
Když před lety vybírali tvůrci pomocí televizní show herce do Robina Hooda, klepalo si dost lidí na čelo. Nedokázali pochopit, jak někdo může vystartovat s muzikálem, který neláká na zvučná jména, třeba i pohaslých hvězd popmusic, ale naopak dává šanci mladým, vesměs začínajícím zpěvákům a tanečníkům. Dnes to vypadá, jako by ředitel Kalichu Michal Kocourek společně s Ďurovčíkem prováděli draft na budoucí talenty. Vždyť Míša Doubravová, Marie Blahynková, Radka Pavlovčinová, Petr Novotný nebo Láďa Korbel už mají za sebou na svůj věk mraky zkušeností a jejich jména už nejsou nejen pro divadelní fandy neznámá. Nejdál to ovšem dotáhl vítěz telekonkurzu Jan Kříž.
Měl za sebou nepovedenou účast v Superstar, přesto se do paměti diváků dostal až o pár let později. Dnes je jeho jméno zárukou kvality. Za hlavní roli v Pomádě dokonce dostal, mezi divadelníky velmi uznávanou, Thálii. A jestli je muzikálová část komise svéprávná, nemůže letos volit jinak a další cenu už teď balit a posílat do Kalichu na jméno Kříž. Pokud totiž existuje někdo, kdo si zaslouží titul muzikálový herec, je to právě Honza. Horečka je víceméně o něm, vždyť z jeviště sleze tak maximálně na pět minut. Přesto je vidět, jak ho strašně baví. A klobouk dolů za vrcholový sportovní i pěvecký výkon.
Jak je ale v Kalichu zvykem, představení není jen o jednom herci, spíš se tady jede na kolektiv. Proto si budete pamatovat Romana Tomeše, jehož Tragedy je nejlepším výstupem v představení, Míšu Doubravovou, která dokazuje, že už je opravdu dospělá, i když pořád vypadá jako nezletilá holčina nebo Juraje Bernátha, jenž dodává potřebný humor, jak už je jeho dobrým zvykem.
Zkrátka a jednoduše, zajděte na to. Když jsem já, jako nefanoušek Bee Gees, tvůrců amerického originálu, odcházel nadmíru spokojený, třeba vy budete nadšeni.
