Návrh zákona, který by měl definitivně zakázat kouření v restauračních zařízeních je postavený na hlavu. Chápu, že jeho tvůrce je zřejmě odnaučený kuřák, ale kdyby trochu přemýšlel, došlo by mu, jaký dopad to bude mít všeobecně.
Pochopím, že se nesmí kouřit v době obědů, pochopím nekuřácké restaurace. Co ale nepochopím, jak a proč chce zákon omezovat cigaretové závisláky všude.
Představa, kdy vejdu do některé z populárních pražských pivnic a místní štamgasti si pochvalují, že konečně si tu tankovou plzničku užijí bez toho, aby si k tomu zapálili je z říše snů. Pokud má tento zákon omezit počet kuřáků, skutečně si nemyslím, že to takhle dopadne. Naopak. Jen si každý to cígo zapálí doma, kam si k tomu koupí potřebnou dávku alkoholu, která mu okoření jinak nezábavný večer. A když si člověk postupem času uvědomí, že chlastat doma je daleko levnější, než utrácet těžce vydělaný peníz v hospodě, dočkáme se velkého nárůstu záclonových alkoholiků.
Samozřejmě, že člověk je ze zásady tvor sociální, takže mu bude chybět společnost hospodských kumpánů, ale to buď časem přejde, nebo si občas „na jedno“ k výčepu skočí. Bláhová představa, že našinec bude fungovat třeba jako obyvatel Londýna a bez prskání bude chodit kouřit před podnik je z říše snů. Za prvé vás personál nepustí se sklenicí ven a po desáté hodině zase budete rušit noční klid.
Už teď se tedy těším, jak nám stát přichystá cigaretovou prohibici a na menších městech a vesnicích se budou potají scházet hloučky v hasičárnách, kulturácích a podobných prostorech, aby si zapálily. Připomíná mi to situaci, kdy školák v rámci přestávky tajně chodí na cigáro na záchodky.
