V Národním a na Vinohradech nehledejte herce, ale seriálové hvězdy

Politika dvou nejprestižnějších pražských divadelních scén je jasná. Pryč s herci, kteří tvoří dobré jméno divadla a na jejich místa dravé mládí, které se prosazuje v Ulici a podobných seriálech. Na ně přeci přijedou autobusy mimopražských diváků, aby je viděli na vlastní oči. Ale nepatří přeci jen na prkna takovýchto scén spíš pánové Preiss nebo Kačer? Blízká budoucnost ukáže.

Když do Divadla na Vinohradech nastupoval jako ředitel Tomáš Töpfer, bylo zřejmé, že si přivede valnou část herců s Fidlovačky, kde působil před tím. Že ovšem dojde k situaci, kdy se i mezi kumštýři divadlu začne říkat Fidlohrady, asi nečekal nikdo. Hlavním tahákem už tak nejsou jména jako Preiss, Maciuchová nebo Šťastný. Teď se chodí na Petra Rychlého a Václava Svobodu. Který, že to je? Přeci ten Moravák z Básníků, jak pořád křičí klíííd. A vlastně je to taky hvězda Ulice. Nečekejte tedy, že se stejně jako v letech minulých, dočkáte v tomto populárním divadle klasických děl. Minimálně ne na úrovni, která Vinohrady zdobila. I zde se najde několik talentovaných mladých herců, ale jejich obsazování vždy skončí na rozhodnutí šéfrežiséra Juraje Deáka, který má, jak je veřejným tajemstvím, dost nevybíravý styl jednání s herci.

Ještě hůř to ale zřejmě dopadne ve Zlaté kapličce. Nový šéf činohry Daniel Špinar se totiž rozhodl, že rozmetá současný soubor a postupně ukončuje spolupráci se starou gardou. Na odchodu jsou třeba Jan Hartl, Miluše Šplechtová nebo Jan Kačer. Nahradit je mají noví, mladší. Aby šéfa páni herci jako Rudolf Hrušínský nebo Josef Kemr nestrašili ze sna, nechal pro jistotu jejich busty, které byly důležitou součástí foyer Národního divadla, přesunout na odlehlejší místa. Zkrátka – „úcta především“. Ředitel ND Burian je na dovolené a je složité odtušit, co si o nastalé situaci myslí. Podle mého názoru by se měl v brzké době připravit na to, že bude potřebovat velkou krabici, do které se mu vejdou při stěhování z kanceláře všechny jeho věci. Divák Národního je specifická nátura. Není to, jak se říká, Novák, takže ho zřejmě nenadchne, že mu po jevišti nejvýznačnějšího českého divadla bude křepčit banda nevyzrálých herců a „dělat“ divadlo. Hereckému ansámblu se bude muset přizpůsobit i repertoár a nemyslím si, že divák zvyklý na Othella nebo Rok na vsi, to kousne.

Zdaleka nejlepší přístup tak už léta představuje Divadlo v Dlouhé, které uvádí výborná představení se souborem, který se mění jen minimálně a to prospívá věci dokonale. Podobný model používá i Dejvické divadlo, kterému se díky popularitě některých svých herců podařilo svou kvalitu využít i komerčně.

A páni z Národního a Vinohrad, ty autobusy vždycky radši přijedou třeba na Draculu, protože Hůlka pro ně bude víc, než Svoboda.