Kdo nevaří v televizi, vaří proti nám

Ten dělá to a ten zas tohle, ale evidentně kdo vaří na televizní obrazovce, dělá nejlépe. Jak si jinak vysvětlit, že se do kuchařského obleče nejen šéf pražské restaurace, ale i prodejce lyží, scénáristka a spisovatelka, průměrná herečka nebo paní z davu. A když už ne před kamerou, tak to aspoň nacpeme do knížky, ve které zákazníka zblbneme tím, že víme, co by vařil Vlasta Burian třeba 26.srpna. Proč právě v tento den? Nevím, ale vypadá to autenticky.

Kulinářská show se jeví jako jednoznačný recept na úspěch. Proč by jinak na všech televizních stanicích, vyjma těch hudebních, vařilo různé množství více či méně zkušených a šikovných pseudocelebrit. Některé se dokonce díky své kuchařské magii stali i celebritami uznávanými. Samozřejmě bráno okem národa českého, kde místo lidí, kteří něco umí, stojí na piedestalu veřejného zájmu pornoskandalisti, netalentovaní vítězové talentových soutěží, v případě Petra K. dokonce i možní vrazi.

Přestože z pochopitelných důvodů za západní televizní produkcí zaostáváme o několik desítek let, nabízí nám to neocenitelnou výhodu. Naše televizní stanice totiž mohou používat už ozkoušené formáty a ládovat do lidí pořady, do kterých český scenárista ani dramaturg nemusí přinést ani zbla vlastní invence. Některé projdou, jiné ne. Prostřeno dokázalo, že za pár peněz se dá pořídit spousta muziky, i když se z kulinářské show postupem času proměnilo spíš na sociální sondu do domácností přihlášených účastníků.

Pokud se jedná o známé osobnosti, pokoušelo se nás naučit vařit už spousta lidí. Od Markéty Hrubešové, Ivana Vodochodského (který aspoň věděl, o čem mluví), Adély Gondíkové nebo Martina Zounara. V jeho případě se jednalo o obzvláště pikantní záležitost, protože, aby mi přednášel o nějakém druhu práce člověk, který ve stejném oboru zkrachoval, to se jen tak nevidí. Měl si ještě přizvat Romana Skamene a Tomáše Töpfera a třeba by vznikl zajímavý diskusní pořad na téma –kde a za kolik jsi to podělal ty?

Dalším a zřejmě nejpodstatnějším, kdo rozčeřil stojaté vody českého gastrotvshowrybníku byl Zdeněk Pohlreich. Muž, který naoko rozdělil národ. „Ty vole, mě sere, jak von furt říká vole,“ znělo často od lidí, pro které byl formát Ano, šéfe moc vyhrocený. Jakmile ale začal „Zdéňa“ sám vařit, už tolik nebavil, i když ukázal, že o kuchařině nejen mluví, ale zřejmě byla i jeho jasná volba. Nova sice sledovanostně konkurovala Jirkou Babicou, ale majitel obchodu a půjčovny s lyžemi vypadal daleko víc jako přiopilí McGyver než kuchařský mistr.

Každopádně, model televizní kuchtík stále frčí. K Pohlreichovi, kterému se vyčítá, že vaří za velké peníze, přibyla domácí kuchařka, k plotně se postavila Halina Pawlowská, jež kdyby nic, tak má k jídlu srdečný přístup, ustáli to kluci, kterým by místo akce prospěla spíš škola vystupování v televizi a zákaz huhuhumoru a nesmím zapomenout na Láďu Hrušku. Ten ale podle mého stojí úplně mimo tuto branži, netvrdí o sobě, že je kuchař a jede si svoje, což se ne každému jeho kolegovi nebo i bývalému fanouškovi líbí.