Tak nám to začalo. Těsně před startem slavné české fotbalové ligy se tři zástupci naší zemičky zapojili i do bojů o evropské poháry. Podle výsledků, a hlavně předvedených výkonů se jim do zápasů ale moc nechtělo. Viděno optikou, která se vždy snaží všechno omluvit, nebyli chudáci naši kopálisti ještě dostatečně připraveni na srovnání se svými soupeři. Kecy.
Je sice pravda, že ligy protivníků našich týmů jsou třeba v plném proudu a ta naše se teprve chystá ke startu, ale… Stejná situace se opakuje každý rok a UEFA to kvůli našincům přeci nebude měnit. Snad by si ligové týmy bojující pod vlajkou Gambrinusu mohly už na tento moment zvyknout. Určitě je pravda, že ostrému mistrovskému zápasu se příprava nevyrovná, ale podobný model existuje například u zemí pořádajících MS, které nehrají kvalifikaci. Mají tak Brazilci příští rok přenechat své místo někomu jinému, protože nejsou dostatečně připraveni?
Každopádně, to co dokázali vytvořit naši tři vyslanci v pohárech není příliš pochopitelné. Plzeň a Sparta, týmy, které by se podle všeho měly opět přetahovat o mistrovský titul, nedokázaly přesvědčivě zdolat své soky. V případě pražského celku dokonce rudí zvládli prohospodařit i dvougólové vedení. Plzeň taky zřejmě nečekala, že jí Sarajevo nasází trojku. Liberec v pozadí celého tohoto dění prohrál v Rize 2:1, což viděno pohárovou matematikou není zas tak špatný výsledek.
Kde se ale stala chyba, když oba aspiranti na vítězství v lize nedokážou smáznout průměrné týmy z Evropy? Jde nejspíš o přístup hráčů. Jak si jinak vysvětlit, že Sparta dokáže sehrát vyrovnaný zápas s Chelsea, ale když dorazí devátý tým ze Švédska, máme problém. Stejně tak západočeši, kteří provětrají AC Milán, ale sarajevský mančaft jim dělá problémy. Naši hráči totiž umí zapnout na sto procent, pokud se jedná o takzvaný šlágr. Kluby s nižších pater ligové tabulky nebo neznámé evropské týmy by zřejmě musely zápasy odevzdávat a nepřidělávat tak našim zbytečné starosti.
