Dvě nevýhody prvního máje coby svátku zamilovaných.

1) Je státní svátek, sice ne ten zavírací, ale stejně.

2) Ze všech brlohů vylezou političtí lidé a ti k sobě moc lásku necítí - tolik policiejních těžkooděnců pohromadě jsem ještě neviděl. Navíc politickým lidem na ty jejich hovadiny přeji takové počasí, že by k jeho popisu použil děda Komárek jiný vulgarismus.

Pravda, Jaroslave, ta spojitost "našeho" svátku lásky s průvody, mavatky, udernymi hesly a šeřikem (přitom tak krásně voní) to celé tak nějak przni...

Je to tak Viktorie. Mám o oslavě svátku lásky jako je Valentin jasnou představu:-))))

A k tomu je dobrý jakýkoliv den. Ne jen jeden únorový:-D

Pěkný blog. Díky!

Přesně, vždycky je ten pravý čas na lásku a její velebení

ten popis českých svátku se mi fakt moc líbí. Jen upozornění, toho 1. ledna nejen, že země dokončila svůj oběh kolem slunce, ale slaví se taky vznik státu, který ještě nezanikl.

Děkuji. Za pochvalu i upozornění, to jsem pominula, pravda

Když já bych se nejraději vrátila k pohanskému členění roku,to bylo takové smysluplné.

Zcela souhlasím. Ono cokoliv, v čem člověk naslouchá a žije v souladu s přírodou, dává smysl.

Úplně jednoduše, kdo chce, ať slaví Valentina, kdo nechce, ať neslaví.

A tak to má být, bo tak je to správně