No moje matka za socíku pracovala, pak vařila, prala, žehlila, uklízela a to vše v nesrovantelně horších podmínkách než panují dnes. Moji vnuci a vnučky už žijí úplně jinak. Všichni mají vysokoškolské vzdělání, dobrou práci a v domácnosti si navzájem pomáhají. Nákupy potravin jsou chlapskou záležitostí, protože jsou těžké. Chlap také nakupuje podle seznamu a nebere zboží jen proto, že se mu líbí obal. To co autorka popisuje dnes nefunguje ani na venkově. Samozřejmě, že je neštěstí, když si člověk najde línou nebo neschopnou polovičku. A platí to oboustranně.

To, co autorka popisuje, se bohužel děje na venkově i ve městech. Rovnočinnost v domácnosti je vzácným artiklem.

Ano - některé jsou - a příšerně, ale některé ne.

Já jsem včera četl, že knír sluší více mužům nežli ženám (zjistili američtí vědci).

Knír nesluší snad nikomu Možná tak Honza Rosák a Karel Šíp by bez něj vypadali divně

Zase jsem se po dlouhé době něčemu zasmál. 10 tis. mrtvých na covid je sice jenom nudná statistika ale na náladě mi stejně moc nepřidá a tak mi tenhle článek přišel vhod. Karma.

Tak to jsem ráda taky mi ten Covid už leze všemi tělesnými otvory :)

Co to je za bláboly?

Ono i když by ta žena doma byla, tak dnešní domácí práce vypadají podstatně jinak než dříve. Ano, dnes samotné praní obstará pračka, bohužel ty ostatní práce kolem prádla už nikoliv, moje babička ale prala jednou za týden, ne dvakrát denně. A když se to nestihlo, protože byla jiná významná událost, tak se přepraly jen ponožky a spoďáry a ostatní muselo ještě týden vydržet. Žádná čistá košile denně, kdepak, holomci! Kdo se pokecal, ať si flek vyčistí a propocenou košili vyvětrat, však v ní zítra vydržíš taky! Dvě trička na týden jsou maximum, a doma se okamžitě převlíkni do tepláků! A když se pere, tak se pere celý den, žádný pečení buchet nebo vaření gulášů, namažte si chleba s máslem a brambory na loupačku. Jestli čekáte, že vás v ten den manželka přivítá učesaná a namalovaná, tak sorry, a vonět bude leda mydlinkama. Děti ze školy musely pěšky nebo autobusem už v první třídě a kdo se o sebe neuměl postarat, byl trouba. Dneska by za to na rodiče prakticky poslali sociálku. Když se ty romantické vzpomínky rozklíčujou, tak si uvědomíte, že si pamatujeme jen ty hezké chvilky. Ne ty, když jsme dostali vynadáno, ať jsme zticha a neotravujeme a jdeme radši vyčistit boty, ale ty, kdy babička dala na stůl bábovku. Což se opravdu denně nestávalo.

Dekuju! To je tak hezky napsáno! Na to jsem úplně zapomněla, že se oblečení nosilo celý týden.

Nějak mám guláš v tom, co je vlastně správně ... Když budu chtít po ženě, aby pracovala a vydělávala, tak je to podle článku špatně. Když jí řeknu, ať zůstane s dětma doma, že je uživím, je to prý urážka. Že by někdo netušil, co vlastně chce ?

Rovnočinnost

Hele a vy jste to tak nechtěly? Chtěly jste rovnoprávnost - máte ji. Chtěli jste samostatnost? Nu tak musíte chodit do práce. Chtěly jste se vyrovnat mužům - máte tu možnost. Ehm, proč chcete úlevy v podobě nižších fyzických limitů v práci a proč vlastně jsou ve sportu pořád ještě oddělené kategorie žen a mužů ...

Rovnoprávnost je věc jiná. Rovná práva ano. Ale co je rovnopravneho na tom že chodíme do práce a ještě makame druhou sichtu doma, zatímco muž vyčerpaný práci spočívá na gauči? Ano, jsou i muži, kteří se zapojí do domácí činnosti a nejsou prasata pridelavajici ženám práci, ale vidím dost těch, co doma nesahnou ani na vysavač. A odhlednuto od domácích činností, agenda děti leží také zpravidla na ženě. Muž má koníčky, žena skáče kolem rodiny.

Podle mě autorka chtěla blogem hlavně vyvolat diskusi, což se jí podařilo.

Děkuji. Pěkná je! :)