Zajímavé sledovat, kolik vypjatých emocí může vyvolat prostá úvaha nad současným kultem mateřství a chováním některých matek.

Jednak nechápu, kde se bere přesvědčení, že žena, která o děti nestojí (a statečně to sobě i světu to přizná) je nějak nedostačivá, neženská a kdo ví, co ještě.

Že ženu pouhé otěhotnění a povití potomka staví kamsi nad ty bezdětné. Proč? Nechápu, co je sobeckého na tom nemít děti. Vůči komu je to sobecké?

Problém téhle diskuze je myslím v nedostatečném rozlišování a zevšeobecňování.

Vážím si každého, kdo se snaží dělat dobře svou práci ať už je jákákoli, matky nevyjímaje. Porodit není zásluha, o co jde je výchova. Což zahrnuje i to, že potomky vedu k toleranci a respektování ostatních a nevodím je na místa pro ně nevhodná. Samozřejmě obdivuji každého člověka (ne jen matky, co otcové a další příbuzní?), který dokázal vychovat spokojeného a slušného jedince, což zjevně i autorka (její přání ke dni matek v tom fanatismu jaksi zapadlo).

Jak s dobrým mateřstvím souvisí tyranizování okolí např. ukazováním sekundárních pohlavních znaků absolutně netuším... Krmení dětí je jistě přirozené, ale proč tím obtěžovat ostatní? Proč se prostě neotočit zády? Nezakrýt se aspoň plenou? Mnoho věcí je přirozených a nestavíme je na odiv, čím se tohle liší? Že posvátná Matka krmí posvátné Dítě? To neberu. Též nevím, co je nesobeckého na tom mít děti? Ženy se obvykle nerozhodují k rozmnožení z nesobeckého zájmu o blaho lidstva, přiznejme si, je to buď náhoda, hormony nebo tlak, že se to od nás tak nějak čeká...  Nebo všechno dohromady. Jsou matky, které sice porodily, ale tím to pro ně víceméně skončilo, dětské domovy jsou stále plné... O zanedbávaných a týraných dětech ani nemluvě. Představa, že by některá z takových matek záměrně neotěhotněla, protže děti nechce, a následně by byla odsouzena jako sobec je absurdní. Btw jsem matka již dospělé dcery a jsem spokojená s tím, jak jsme to spolu zvládly, ale skutečně za to od světe nečekám žádný potlesk...

Když se na to podívám trochu jinak... Nemít dítě je sobecké. Mít dítě je také sobecké. Za sobeckost osobně považuji už z principu každý krok, který člověk udělá pro to, aby byl spokojen a pocítil kousek štěstí, protože právě tento pocit je jádrem lidského egoismu, jak jej chápe moje maličkost. A můžu tam počítat všechno, od nákupu kabelky coby léku na špatnou náladu přes snězení celé čokolády, aniž bych nabídla, až po odsunutí části svých prostředků na charitu.  Proto taky ne každý sobecký čin je špatný  Záleží na tom, jestli chápete sobeckost v tom pejorativním slova smyslu, či v tom více obecném, protože i altruismus, obecně chápaný jako opak sobeckosti, je jen skrytým egoismem, řekněme. 

A odsuzovat ženu jen proto, že se rozhodla nikdy nemít děti, je kravina největšího kalibru. Má na toto své rozhodnutí stejné právo jako jiná žena, která se rozhodla to dítě mít. 

Plus dodatek: Každý je sám sobě Bohem, proto rozhodnutí každého člověka má být respektováno (vynecháme-li ovšem ta rozhodnutí, která jsou učiněna s cílem druhému uškodit - a ani toto ostatně nelze brát za bernou minci... každý ať se zamyslí a rozhodne se). Tak to beru  Smutné ovšem je, že rozlišovací schopnosti některých lidí jsou v tomto ohledu poněkud chatrné...  Je to však realita, takže nám nezbývá, než se s nimi srovnat po svém 

Ptate se kdo je vic nez matka ? Jednoducha odpoved - nikdo neni vic. Bez matek by nic nebylo.

Nemůžu než souhlasit. Ale na druhou stranu být matkou je výsada a pocta, a být dobrou matkou je umění (kdoví, jestli to někdy dokážu) 

Tak jsem se po dni vrátila k tomuto zajímavému tématu a opravdu ta debata má široký , mnohdy až nepříjemně osobní rozměr. Já bych pouze chtěla reagovat na několik diskutérů, kterých jsem se evidentně dotkla. Opravdu neříkám všem dětem spratci. Běžně říkám dětem co učím milovaní pazdráti :) Už asi 20 let. Nikdo tady nehanil mateřství, nikdo zde nehanil ani matky co s jazykem vyplazeným sedí na úřadě a křečovitě se snaží vysublimovat i s ječícím miminem . V tomhle případě , pokud to jde , dávám přednost . Debata tady byla o dnešním supermatkách , co místo aby ty děti vzaly do lesa, na hřiště tak je tahají do míst, kde je matkám dobře. kde je kafe, spousty krámů, někdy se tam může i kouřit a pokud se to ostatním nelíbí, že jejich vypuštěné děti drze lezou po lidech, hážou jídlem , řvou jak na lesy  a jsou někym požádány , aby si své děti zkrotily , tak vystrčí výhružně bradu a začnou vykřikovat něco o tom kdo je matka , tomu patří svět. Dítě se přeci rozvíjí a hledá si samo hranice a podobné aliby, jen aby nemusely zvednout ty své zadnice a těm dětem se věnovat , místo drbání každého kdo okolo nich projde . Domnívám se že normaální ženská, když už musí nečekaně nakojit své dítě na veřejnosti tak to udělá tak, že si toho nevšimnete , Opak této matky je sedící žena s prsem venku a pulhodinu přisáté 3 leté dítě a opět s bojovným výrazem ve tváři. Nevím kde Vy ostatní žijete, já v Praze a tohle jsou celkem každodenní zážitky . Jinak hraju hru a tam svátek matek přejmenovali na svátek rodičů. a mě se to  strašně líbí:) Tak rodičové zítra si to užijte.))

Paní autorko, rozumím. Některé pasáže bych ještě přitvrdila. Nadvláda "zasloužilých matek" je děs.

Karma!

“O významu zdraví nejlépesvědčí to, že zdravý žebrák je šťastnější než nemocný král.“ »  Arthur Schopenhauer.

V tomto smyslu nemohu dát za pravdu tvrzení v článku, že se žena rozmýšlí, zda dítěti poskytne důstojný život. Pokud je jen trošku vzdělaná, vůbec ji tohle nemusí napadat. Pan Břetislav Kafka z Červeného Kostelce totiž nabádá, aby se plodu kolem šestého měsíce zpívalo a promlouvalo se k němu. Např." "Ty budeš úspěšný(á) ..." a následuje profese, kterou by jemu/jí matka přála. Takže nějaké úvahy coby kdyby nemají opodstatnění, protože i matka oné ženy se moc nerozmýšlela. Jinak by ta dotyčná nepřišla na svět. A jsme u bodu Desatera: "Cti otce svého i matku svou a dobře ti bude na zemi". Až lidé prozřou, bude líp...

http://www.csfd.cz/film/253277-mother-and-child/

Čiší z vás ne zrovna moc tolerance..."že třeba v restauraci chtějí lidé sedící proti kojící matce při svém obědě pozorovat žužlání žilnatého poprsí a na stole odložené promáčené vložky do podprsenky."

Víte, člověk nemusí mít mateřský cit nebo se cítit fakt připraven, aby měl děti. Jsou ženské, které děti chtějí a tvrdí, že je to jejich životní poslání a pak jako matky jsou chladné bestie, které na děti kašlou. Pak jsou ženské, které děti nemusejí a přitom se z nich stanou skvělé matky. Ono je to o lidech. A člověk nemusí být připraven finančně a toho zajišťování nemusí být moc, aby měl děti. Čekání na mateřství a mateřství samotné ... jako v jiných věcech, všeho moc škodí. Všeho s mírou. Vážím si žen, které chápou, že práce neuteče, že v práci jsou nahraditelné, doma ale nikoliv. Vážím si lidí, kteří vychovají z malých dětí dobré dospělé. Děti jsou součástí našeho života, nelze je vyloučit z našich životů a i  návštěva restaurace patří k běžnému životu. Nač se schovávat při kojení? Kojení je běžná věc a ne každá žena je Saudková, při kojení ten prs není vidět, a ne každá ženská je ujetá matka, stejně jako každá bezdětná není sobecká nána...je to na dlouhou diskuzi, ale nechce se mi teď psát. Závěrem jeden odkaz

 http://www.sme.sk/c/3280736/daniela-ostatnikova-muzom-a-zenam-uz-nejde-o-spolocne-dobro.html

Ještě se tu hádáte kdo má plodnější dělohu a šťastnější či naplněnější život? 

Ve finále (nezlobte se za můj rychlý a stručný soud) jde jen o společenský status a jak moc si ho kdo nechá přerůst přes hlavu. Nejlepší je zažít oboje - radost práce, ze společnosti, cestování, trošku toho sobectví (myslím tím třeba koupit si domů k telce dobré ale hříšně drahé vínko, zavřít se ve vlastním bytě či pronájmu, vstát si o víkendu kdy chci) a pak se po krásně po hlavě, s optimismem a nadhledem (ano, získaným věkem) vrhnout do radostí mateřství. Zlozvyk z prvního dějství - užívat si a žít, vás tak lehce neopustí a zaplaví vaší mléčnou hlavu jedem "No ale já chci, já bych si dala ..." a hladce projedete každým úskalím. Mám proto pochopení pro sólistky, sólistky s dětmi, sólistky s dětmi a manželem - jen neztratit samu sebe. U svých spolužaček, které otěhotněly v 18ti letech tenhle nadhled ale vůbec nevidím. Myslím že proto, že se nestačily nakazit "jedem" samostatnosti a sobectví a neužily si tu správnou samotu/společnost, singl a vlastní nohy. Veřejné kojení se mi nechce vůbec nějak komentovat, rozporovat - to je už mega úlet. Takže maminám a budoucím maminám - jen to nej a neztrácejte hlavu (ze sebe, z dětí, z manžela/přítele, z rodiny - z nikoho). Hezký víkend. 

Po ranní cestě vlakem s naprosto nesoudnou matkou nemohu, než dat s u levou článku za pravdu.

mě zase ty uřvaný nevychovaný a nezvladatelný děti vadí na zámcích,hradech a při různých výkladech..a už jsem tak asertivní,že se zaculím a sdělím průvodci, že ho mile žádám, aby ten výklad dal víc nahlas, protože ho přes to roztomilé dítě neslyším. Nebo se rovnou před prohlídkou dotáži nahlas, zda dítě opravdu v tichosti zvládne celou prohlídku,která stojí nemalý peníz nebo se rodiče rozdělí a půjdou na 2x, aby nerušili ostatní...pokud mne ujistí , že ano,poděkuji a omluvím se s tím, že mám špatné zkušenosti, pokud začne jejich potomek vyvádět,odchází s ním ihned jeden z rodičů a je klid.

Myslím Jirko že jsi vůbec nepochopil co Viktorka říká - a já to zevšeobecním - pokud cokoli člověk bete fanaticky pak je to špatně ať to je mateřství filatelie nebo náboženství. V tom momentě začne objektu svého zbožnění podřizovat nejen sebe ale taky okolí. U maminek je to méíně častěji než v Talkibanu - ale s tím jak se mění společnost viudím rozmazlené fracky a matky bez sebereflexe stále častěji. 

naposledy po článku že Tmia že dvacetiletý fracek nemá na pracáku co dělat a měl by makat se nám ozvaly desítky maminekj upřímně věřících že ten jejich spratek co se válí na podpoře je geniál ní pracovitý jen ho okolí nechápe a podráží. 

Tam kde maminka napsala adresu bydliště jsem obratem poslavždy nejméně desítku nabídek práce z jejich města s nástupem ihned. 

Už se žádná neozvala. 

Kontrolní otázka - poslaly myminky své děti do práce nebo jim stále mažou chleba k snídani zatímco jeiich fakan spí?