jasná karma, to je bez debaty

Je to poprvé, kdy Vám musím dát z velké části zapravdu.

Jen poznámka: ke smlouvě z Budapešti r. 1994 bylo Rusko donuceno. Umíte si představit, že by korupcí a Banderovými pohrobky prolezlá Ukrajina vlastnila jaderné zbraně??!!!

Jen způsob, jakým se Putin rozhodl získat Krym zpět je hoden ostré kritiky; i s tím školáckým lhaním. Dle mého měla ruská armáda zakonzervovat tu ukrajinskou, pozvat mezinárodní dohled a vyhlásit referendum, na které m.j. dle ukrajinské ústavy měl Krym právo (úvaha: jenže Ukrajina by mu to nikdy nedovolila).

Ovsem co bylo za Kareriny nebo Chruscova je vzhledem k dnesnim pravnim mezinarodnim - a PLATNYM- smlouvam naprosto vedlejsi.

Paní Terezo,

žádné "platné mezinárodní smlovy" odporující faktu, že Krym je od 18. století součástí Ruska neexistují.

Uvědomte si, že Rusko nikdy pro nic za nic nikomu své území neodstoupí.

Jde o supervelmoc, která nic takového nemá zapotřebí. Jedinou, jakouž, takouž vyjímkou byla Aljaška.

Na jaře 1867 Spojené státy americké koupily od Ruska Aljašku za 7,2 mil. dolarů (5 centů za hektar), ale i tady se jednalo o mezinárodní obchod.

Proč by měla Moskva dávat někomu Krym zadarmo?

Na té Mary něco je.

..douč se politický zeměpis,co se týká Krymu...

Dovolím si připomenout, jak se věci mají z hlediska mezinárodního práva:

Po rozpadu SSSR se poměrně složitě jednalo o osudu jaderných zbraních, které se ocitly mimo Rusko a to na Ukrajině a v Bělorusku. Výsledkem těchto jednání byl v roce 1994 podpis Budapešťského memoranda. Ukrajina se vzdala jaderných zbraní a Rusko se zavázalo respektovat a chránit celistvost Ukrajiny. Zavázalo se tedy respektovat ukrajinské hranice právě z roku 1994.

Veškeré dřívější změny hranic jsou z hlediska práva irelevantní. Rusko smlouvu porušilo a proto nemá smysl s ním uzavírat nějaké další smlouvy. Kdo porušil jednou, poruší i podruhé.

Jak Rusko smlouvu porušilo? Co mělo samo o sobě Budapešťské memorandum společného s nějakým separatistickým hnutím na Krymu?

A je v tom memorandu někde stanoven výslovně závazek Ruska, že nebude podporovat separatistické hnutí na Krymu? A hlavně je určena nějaká smluvní pokuta za porušení tohoto závazku?

Tentokrát naprosto souhlasím.

A k panu Kindlovi: Naprostá většina změn hranic je výsledkem nějakého druhu anexe, kdy silnější bere to území o kterém si myslí, že na něj má nárok. Maďarsko prohrálo, Rumunsko bylo na straně vítezů a tak si zabralo skoro třetinu území Maďarska, stejně jako si Češi po vítězství v relativně krátké válce nad Maďary vzali po roce 1918 celé Horní Uhry a přidali je ke své nové republice. Maďaři byli byti a tím přišli o polovinu svého historického území. Tak tomu je!

Rusové formálně uznali Krym jako Ukrajinský po tom, co prohráli t.zv. "studenou válku" ale s podmínkou, že jim zůstane Sevastopol, všechny tamní vojenské základny, kontrola nad městem Kerč a tím i nad Kerčským průlivem a byli ochotni za to Ukrajině platit. Po "Majdanu" se začaly ozývat z Kyjeva vážně myšlené hlasy, že Ukrajina Sevastopol a Kerč převezme pod svoji kontrolu a to Rusko v žádném případě nemohlo ze strategických důvodů připustit. Je to samé, jako se Británie nemůže vzdát kontroly nad Gibraltarem, USA nad Okinavou nebo Londýn se nevzdá kontroly nad Scapa Flow, i kdyby se Skotsko odtrhlo od Anglie jako se odtrhla Ukrajina od Ruska.

Zeman jen nekorektně řekl naprostou pravdu, že anexe Krymu Ruskem je nezvratný akt, který musí přijmout jako fakt každý, kdo si nepřeje světovou nukleární válku.

Jen hlupák to může zpochybňovat.

Vidím, že politika Henleina a Hitlera má své zdatné následovníky.

Tady se v teoretické rovině plantají v diskuzi dva odlišné problémy dohromady: 1) uznání Ukrajiny a Ruska ve stávajících hranicích.2) právo nějaké oblasti odtrhnout se od nějakého státu, v tomto případě Krymu od Ukrajiny.

ad 2) s tím nemá právo na ochranu územní celistvosti a nezávislosti nic společného.

V rámci předmětu československé dějiny jsem byl poučován, že historickoprávní argumentace ve smyslu autonomie a osamostatnění Československa je vždy nutné považovat za pomocnou, rozhodující je státoprávní argumentace.

Z tohoto pohledu má asi vskutku klíčový význam rusko-ukrajinská smlouva o přátelství atd. z 90. let.

Podle vaší logiky se takto dají rozbourat celá dějinami prolezlá Evropa, kde kdeco někdy někomu jinému patřilo. Kusy Ukrajiny by mohli chtít Poláci a Litevci. Krym Tataři. Němci kus Polska. Maďaři kus Rumunska. Italové Istrii. Němci Alsasko. Vydalo by to asi na sto agresí a válek. Každý má nějaké právo.

Krym je specifický v tom, že v moderní historii byl ruský - v roce 1954 se obyvatel (většinově Rusů) Krymu nikdo na nic neptal a stali se součástí Ukrajiny - v té době to ovšem bylo přemalování hranic kraje. Po rozpadu SSSR se území, které bylo v moderní historii ruské stalo součástí jiného státu.

Připojení Krymu k Rusku je návrat k normálu - náprava jedné z mnoha chyb z dob SSSR.