Sice pozdě, ale přece. Opět děkuji za "odpolitizovanou" historii. Pouze nemohu souhlasit s tím, že nebýt USA, tak by Evropa byla bolševická nebo nacistická, případně obojí (což se nevylučuje). Ale ona Evropa taková je a to i pod vedením USA. Vždyť co je EU??? Také nevím, jak by ČR (ale i RU) jako mnohonárodnostní stát fungovala. Národnostní rozbroje jsou v Evropě jako sud prachu, kromě nás např. bývalá Jugoslávie, Belgie, Španělsko. V Americe je především každý Američan, na rozdíl od Evropy, kde je každý především Němec, Francouz, Polák, Maďar,,,,,,,,atd., ale i tam začínají být také národnostní třenice, nejvýraznější byly sice mimo USA a to Kanada (francouzsko-kanadské) ale USA taky

Pokud vím, tak na konferencích v Teheránu a Jaltě, jsme byli dány do sféry vlivu Stalina (tedy nenápadný Mnichov) a přes to vlak (ani Marshalův plán) nejede. Tedy M-P byl jakousi investicí USA, dostat země do ekonomické závislosti na USA, což se s výjimkou Polska povedlo

Pane B.B.  Můžete mít pravdu, jenže svět, i Amerika, se dnes mění mnohem rychleji než my stárnem, mnohem rychleji než stačíme sledovat. Amerika k tomu horšímu. Pardon, nejhoršímu.

Jsem vděčen ........ tehdejší Americe. Děsím se dnešní.

Karma !

Bonmot (fr. bon mot: dobré slovo, pikantnost) lze vyložit jako vtipné slovo, vtip, rčení nebo také úsloví.[1] Často se objevuje jako krátký citát známé osobnosti se satirickým podtextem.

Že by Covey měl tendenci k satirickým výrokům mi není známo.

Leccos je pravda, především Francie tlačila na rozbití RU, aby tím vytlačila možného konkurenta z Evropy, když Německo bylo poražené. Velká Británie byla proti, ale zase jí moc nezajímaly evropské problémy, měla svoje starosti s koloniemi, ty jí živily.

Pomoc USA bych nepřeceňoval, vždy za svoje úsilí, které bylo i v jejich vlastním zájmu, něco dostaly. Však pozitivní vliv vzoru demokratické společnosti je nediskutovatelný.

Pravdu máte v tom, že jsme určitou pomoc mohli obdržet, ale když se dává najevo, že se o ní nestojí, těžko se bude někdo vnucovat. Tady je ale třeba říci, že selhalo i americké diplomatické zastoupení, kdy si velvyslanec hleděl více svých soukromých obchodů a milenky, než vlastní práce, takže informace zpět do USA přicházely silně zkreslené.

Pane kolego Černý,

   píšete "Pravdu máte v tom, že jsme určitou pomoc mohli obdržet, ale když se dává najevo, že se o ní nestojí, těžko se bude někdo vnucovat."

   Já mám sice pravdu i ve všech zbývajících faktech, ale to teď nechci rozebírat.

Dovolte abych Vás pouze doplnil. Nejenže se o nabízenou pomoc nikdo z nekomunistických politiků nezajímal, mám pane kolego dokonce podezření, že tito lidé, ve svém amatérském politikaření a ideologické naivitě si nebyli tehdy vůbec vědomi těch katastrofálních následků pro celý národ, spojených s odmítnutím amerických snah v poválečné střední Evropě. Zde je třeba hledat všechnu tu hrůzu, která po roce 1947 následovala...

Jo, jo, byvala kdysi Amerika, to jeste byl dolar dolarem, nedluzila cinskym komunistum a nevnucovala se svetu kam se clovek jen podival. Casy se zkratka meni.

Takže až na toho Havla karma

Paní Sylvo,

až na toho Havla, Vám srdečně děkuji!

Havel se po listopadu dopustil téhož jako Beneš a spol. - dohodnul se s komunisty. A jen kvůli tomu je na tom naše společnost tak, jak je - bývalý komouš prezident, bývalý komouš předseda ústavního soudo, estébák ministrem a šéfem nejsilnějšího politického subjektu, bývalí komouši a estébáci nejbohatšímu lidmi....

Dobrá otázka zní proč je lidi volí?

Bez světových válek by USA nyní nebyly jedinou supervelmocí, která diktuje světu z pozice síly, ať již vydíráním, tak vojenským napadáním jim nepohodlných států.

Na obou světových válkách USA nepředstavitelně zbohatly a zvýšily svůj politický a vojenský vliv.

Co se týká II. světové války, tak Rusové by pravděpodobně porazili Hitlera i bez USA, ale je možné, že by bolševizmus poté byl v celé Evropě. Je otázkou, jaký režim by nyní bez USA v Evropě byl. Po krvavém diktátorovi Stalinovi přišli umírněnější vůdci a Gorbačov byl docela demokratem.

Takže je problematické říct, zda máme být USA za něco vděční.

Objektivně byly USA demokratičtější a ekonomicky efektivnější, proto padla železná opona.

Otázka zní, jaký je vývoj z hlediska míry demokracie a ekonomických příležitostí pro občany v porovnání řekněme 60, 70, 80, 90 léta a nyní?

Jaké jsou trendy jak se mění distribuce majetku?

Má někdo po ruce relevantní informace?

Myslím porovnání v USA resp. západní části EU.