Místo covidu se u nás objevila čupakabra

Zatímco se na jaře zastavil svět a všechno se upřelo jediným směrem, v naší rajské zahradě u lesa se najednou objevila jednoho večera za oknem podivná bytost....vypadala úplně jako čupakabra

Jednoho dubnového večera jsem za velkým oknem na terase našeho domu u lesa uslyšela zvláštní zvuky. Naše dvě kočky zpozorněly.  Ze tmy na mne najednou vykoukla dvě malá bystrá očka a pak se vynořilo podivné vyhublé stvoření s velkýma ušima. Je to divoký pes? Nebo ČUPAKABRA!!!???Nebo malý vlk? 

Slabounké a po zimě vychrtlé zvíře s plachým pohledem stálo přímo přede mnou a dívali jsme se na sebe. Kost a kůže, s nezdravou srstí, vypelichaným ocasem. Že by to přece jen byla liška? Je nemocná? Nebo co jí je? 

A tak začalo naše přátelství s divokou liškou. Začali jsme jí říkat LIŠAJDINKA. Kamarádi nás strašili: Dejte od ní ruce pryč! Určitě je nemocná. Nakazí vám kočky! Nakazí i vás! Určitě má vzteklinu! Nedali jsme na jejich rady. Vzteklina u nás není už přes 20 let, tak proč se jí stále někdo bojí?

 

Lišajdinka k nám začala chodit každý večer v naději, že u nás najde aspoň kousek něčeho dobrého, aby přežila konec zimy. Postupně se zotavovala a sílila. Až jednou večer naše malá divoká kamarádka stála na terase a měla tak významný a jiný pohled. Nakoukla jsem na ni a co vidím! Něco malého chlupatého se za ní batolí v trávě: “Dívej, přivedla jsem ti ukázat svoje mládě, které jste taky zachránili.”

 

 

S výrazem hrdé mámy se na mne dívala a mně začaly téct slzy. Projev velké důvěry a přátelství divokého zvířete...

Zažili jsme v tomto zvláštním roce, co je to přátelství s divokou šelmou. Něco zcela nového a někdy až neuvěřitelného. Mysleli jsme si, že až vyvede mláďata, zapomene a zmizí v lese. Nestalo se. Dodnes k nám chodí několikrát do týdne, stále divoká, ale důvěřující, protože nás spojuje náš krásný příběh... 

 

Dnes už mám ocas a jsem zdravá

A tak v tuto dobu, kdy začíná nový rok, přejeme všem podobné zážitky. Ty chvíle, kdy člověk vystoupí z vnější reality strachu, matení, zmatku a nejistoty do klidu, kdy cítí, že vše kolem sebe vytváří sám tím, jak přemýšlí... Chvíle, kdy pochopí, že

VŠE, CO POTŘEBUJE, JE PŘÁTELSTVÍ, LÁSKA A SPOLUPRÁCE. Obzvlášť v tyto časy...

 

 

 

 

Video-kniha pro toho, kdo miluje přírodu.  /také v audioverzi/

115 stran a 29 unikátních videí 

Více zde:  https://www.pelisky.org/shop

Ukázka: https://www.facebook.com/RenPelisky/videos/3307405766034495

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Renata Bernardi | pátek 1.1.2021 13:33 | karma článku: 23,23 | přečteno: 666x