Ucho v ložnici sličné poslankyně

aneb děláte v ložnici něco, za co by vás mohli vydírat ? ................................

Slečna Kočí se dle médií zhroutila, vyjádřila se ve smyslu, že podle toho, kde to našli, si myslí, že chtěli získat nějaké kompromitující informace z jejího intimního života.
A to se v bytě poslankyně našla jen (taková, dle vzhledu celkem amatérská) štěnička.
Co kdyby tam byla i kamera?

Pokud člověk vstupuje do vysoké politiky, měl by být odolný po všech stránkách. Počítat s tím, že se stane terčem různých útoků. Intimní život nevyjímaje.
Tím nechci zlehčovat fakt, že zásah do soukromí je nepřípustný a vyšetřování je záležitostí policie.
Myslím si jen, že samotné pohybové aktivity a doprovodná zvuková kulisa k nim, jsou v ložnici zcela přirozené a jako takové nemohou být důvodem k obavám.
Jinou věcí se mohou stát obavy nad vyřčeným slovem.

Mocní muži (a musím přidat i ženy, když si vzpomenu třeba na carevnu Kateřinu II. a jiné) po všechna staletí svěřovali ve chvílích příjemného uvolnění na lůžcích s nebesy, kůžích z medvědů a na jiných pohodlných místech, svým milenkám a milencům státní tajemství, a jiné důležité informace. Ty schopnější milci pak dokázali takto nabytého poznání mistrně využít . Ať už jako dobře placené informátorky(ři) nebo manipulátorky(ři), kteří chytře dokázali na různé posty doporučit své příbuzné, další milé a lidi ze své sféry zájmu.

Těžko říci, z jakých důvodů se objevilo ucho ve skříni u postele slečny Kočí.
V každém případě bych jí chtěla doporučit, aby se nehroutila před hroznou představou, že scény z jejího intimního života dostaly k nepovolaným uším, ba dokonce, že uniknou ještě dál a budou kolovat na internetu...

Neumím si představit, co vše a jak bych musela v ložnici provádět já, abych se bála, že mne budou vydírat.
Vydírat ne, možná někteří jen závidět.