Tón … aneb jak tři vteřiny ovlivní, jestli má smysl poslouchat dále

Očím stačí i vteřina, uši potřebují o malinko déle. Ale i tak krátké vjemy stačí na to, aby si člověk udělal úsudek.

Obsah řeči se jeví jako podružný, když vše, co má člověk na srdci, prozradí už tím, jakým způsobem hovoří. Bez toho aby se významem svých slov vůbec dostal k podstatě věci.

Hlas odkrývá mnohem více, než mu řada lidí přisuzuje. Ne nadarmo říkají odborní školitelé, aby se lidé i do telefonu usmívali.
Někdo má dar hlasu od boha, někdo ne, ale zvuk, který ze sebe vydáváme, se dá usměrnit zrovna tak jako vizáž.

O hlas by se mělo pečovat i když člověk není zpěvák, operní umělec, moderátor, herec … Hlas by se neměl propůjčovat věcem nízkým, nesmyslným, neférovým …

Ještě stále se mi na mé letité mobilní číslo občas volají různé nabídky, které okamžitě odmítám a žádám, aby si mé číslo podle GDPR vymazali z databáze. Když je ale tón hlasu volajícího příjemný a řeč srozumitelná, jsem ochotná si jej i vyslechnout. Vím, že práce navolávajících nepaří mezi ty příjemné, ale postřehla jsem, že čím obskurnější nabídka, tím horší hlasový projev. Takový, že si až říkám jak mohli na tuhle práci někoho takového přijmout. Jindy mne napadne, jak může někdo takovou práci vzít.

Jednou mi takhle volalo nějaké číslo s nabídkou čehosi. Ženský hlas celkem normální. Protože jsem právě seděla u počítače, zeptala jsem se ještě jednou jménem jakéže firmy volá (protože při představování téměř vždy hlas něco rychle a nezapamatovatelně zahuhlá), a firmu si vygůglila. V mžiku na mne vyskočily velmi ošklivé reakce s charakteristikou: obtěžující, spam, podvodníci, atd.

„To máte takový hlad, že musíte pracovat u takové firmy?“ zaskočila jsem volající. Na její mlčení jsem reagovala: „Přemýšlejte o tom,“ a hovor jsem ukončila.
Netrvalo ani pět minut, když mi zavolal rozhořčený mužský hlas. Z jeho tónu jsem usoudila, že je blízko infarktu. Chrlil slova - jako co si to dovoluji a že mne bude žalovat …
Na to jsem mu odvětila, že pokud má pocit, že jsem spáchala trestný čin, ať jej neprodleně nahlásí policii, a že osobně se těším k případnému soudu, zvlášť po tom, co v pěti vteřinách hledání informací o jeho firmě nalezne každý hodnocení z devadesáti procent tak negativní, že by si u ní nekoupil ani tkaničky do bot.

Tohle byla má extrémní reakce, přijde mi zbytečné dělat vlny, ale někdy to tak vyjde.

Zdá se mi, že doba digitální ztrácí lidské komunikační dovednosti, nejen co se týká tónu, vyjadřování a schopnosti jasně a stručně sdělit, co má člověk na srdci, nebo co nabízí. Trochu mne mrazí, že není daleko doba, kdy podstatnou část komunikace obslouží roboti, kteří budou umět příjemným tónem i žertovat. A člověk bude vydávat jen skřeky …