- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
... není tak úplně bez rizika, když oslovíte třeba meteorologa... to se pak může pěkně protáhnout, ale zase se člověk dozví spoustu neuvěřitelných věcí o okluzních frontách...
... jinak mě osobně otázka "jak se máš?" nevadí, odpovídám podle pravdy "...nevím"
..tiez tu frazu neznasam!!! a to si viete predstavit, ako som trpela, ked som zila v Londyne a kazda konverzacia tym zacinala??? :))) vsetkym som vysvetlila, ze nie som drza a ingorantka, ale nech s tym na mna nejdu... rano nechcem pocut, ako sa mam, nechcem, aby tym zacinali emaily a konverzacie na skype.... kolega, ktory to bral s humorom mi obcas do uvodu mailu vedel napisat: Hi Kat, how are you... Sorry.. I should have not asked... anyways.... a uz pokracoval :-) fakt debilny zvyk toto: ako sa mas... ;-) a ked uz to musi byt, s obrovskym usmevom odpvedam: VYBORNE, AKO VZDY ;-)
v Anglii jde prece odpovidat "sucks, life sucks, pal..."
Začasté se ale přemůžu, zůstanu slušný a odpovídám: "Jako vždycky: různě."
(i když nevím, jestli jsem si text nevyložila ve svém smyslu)
No jo, ale anglicane prece KAZDOU and opravdu kazdou konverzaci zacinaji frazi: "How are you?" and teprve potom, kdyz se ujisti, ze jsou oba/obe fine, se prejde na weather talk.
Angličané, ano,ale u nás jejich pozdrav zas tolik nezdomácněl a lidé nečekají na otázku Jak se máš? jen faj, fajn ....
Ale začnu to používat
Raskenové byl švédský seriál z venkova, který dávali v televizi, když jsem byla malá holka. Hlavní hrdinka Ida vypadala jak vypadala a také se tak chovala a dospělí si z toho seríálu dělali bžundu. http://www.fdb.cz/film/53684-raskenove.html
Vypadat jak Ida Raskenová plus další hlášky byl ve své době hit
poučila jsem se, že pro příště budu odpovídat jen krátce : Fajn (dobře, skvěle), a jak ty? Ať se s tím tazatel popasuje sám.
Až to natrénujete, zkuste vylepšení: Úsměv od ucha k uchu. To ty kyselé ksichty rozpálí do nepříčetnosti.
Čekárna
u zubaře, hromadně školní, pomaloběžně vrtací prohlídka. Suplující učitel v černě černokněžnickém klotovém plášti, co celou dobu ani nehlesl, najednou vyrukoval
s otázkou „Čí si?“ Zůstal jsem svůj: „Ničí“. A pak jsem nepromluvil čtrnáct
dní, abych nemusel odvolat. Ani dvě návštěvy v ředitelně mě nezlomily. Nám
to tady „diskutérům“ na blogu tak nějak zůstalo, což?
v posledních třech letech na gymplu, jsem na takové otázky odpovídal pravdivě. Tak se přestali ptát a asi nějak napůl čekali, že se v nejbližší době zasebevraždím nebo aspoň pořežu. Teď říkám, že mám hodně práce, což je vlastně taky pravda.
Už dobrých 50 let odpovídám :"Líp než si zasloužím". A fčil mudrujte.