Buď mají dva italské filmy stejnou pointu

nebo ten důvod byl jiný než válka, a to ten, že hrdina filmu odejel pracovat do Milána, protože snad měl doma nějaké opletačky se zákonem, ale stavil se doma během nějaké slavnosti, během níž byl zastřelen jeho největší nepřítel. Odehrávalo se na Sicílii, všichni věděli, kdo to udělal, ale protože prozradit takovou věc by bylo obrovským prohřeškem proti místním obyčejům, nemohli to říct. A tak ani náš hrdina nemohl přiznat, že o slavnosti byl doma, přičemž se stavil za manželkou a došlo na milování, protože by byl hned obviněn z vraždy. Já to viděla asi před dvaceti lety a dodnes si to pamatuji, jak to na mě silně zapůsobilo, a pořád se mi při vzpomínkách dělá nedobře. Třeba ty fingované hádky, kdy zamilovaný pár očekávající potomka rozbíjel kvůli sousedům o podlahu talíře a kdy na sebe oba partneři křičeli - tehdy si ještě mysleli, že to tím divadýlkem vyřeší... Br, fakt bych se nechtěla dostat do takové situace.

Re: Buď mají dva italské filmy stejnou pointu

Máte pravdu, jedná se o stejný film, jen si přesně nevybavuji děj a název. Ale ten otřesný závěr ve mně také zanechal silný dojem a ráda bych tento film někde sehnala, abych ho mohla přípežitostně promítnout u nás v klubu. Osvěty není nikdy dost.

No tak to tedy ne ....

Do téru ani blondýny, natož černovlásky, ostatně ty mám raději. Nevím, mě ten příběh přišel jako poetický,ta kulka nakonec byla drsná,ale patří tam.Já mám dědovo hodinky nad pracovním stolem, každé ráno je natahuji a vzpomenu si na něj, jak mi připomínal, že nemám být jako Karel od vedle, co lítá za ženskejma. Potom jsem zjistil, že lítaj všichni za všema a mám v tom bordel. Tak rozvody jo bez obstrukcí při bezdětném vztahu, při dohodě o dětech mi to ale přijde jako blbej kšeft. Nevím, asi jsem byl hrdej otec, ale přijde mi to nefér. Proč to má táhnout ta žena sama. Protože nějakej osel řekne ."jsi slepice". O tom přece život není, je o lýásce, porozumění a chápání jeden druhého, ten je posel, ten je osel. Stejně to nejde změnit. Tak pá, dal jsem karmu za emotivnost článku. Jiří Volka

Tam

Volič Národní strany

Pěkný článek

Moc pěkný zamyšlení,

Štěpánko. A Chyren je blbka, to je o něm známo. Já si sice také rád zaryju do pěkný holky, ale vždy jen jako poškádlení, nikdy bych z tak pěkného povídání nedělal třeti světovou.

Jinak s tím térem, hm, škoda některých zvyků. Za to může určitě Džamila, čert nám ji byl dlužen.

Jinak vzkaz pro Andreu B., která se tu určo objeví: blondýnky jsou fajn!!!

Blondýny jsou fajn..

jojo...není dne, abych si někde nepřečetl, jak si statistika stěžuje, že se chlapi žení s brunetama. Statistika nuda je, má však cenné údaje..

Hele, Vikina.. jsou určitě muži, keří jsou dost silní,moudří a trpělivý, aby je pojali za manželky. Ty to určitě nejsi a schovej ten odbarvovač do kapsy, jo?

Je zvláštní..

že ve svém pokolení máte takové úctyhodné dědictví předka, který na vlastní kůži poznal II. světovou válku....a přitom vás v souvislosti s ním napadne jen úvaha o (ne-)věrnosti partnerské v takový den. Jakoby ta kulka do hlavy byla jen dokreslující epizoda na pozadí vztahu "frnda" - tér.