- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Už nenadskakuji, když mě někdo (hlavně teď s mým p.Ischiasem) pustí sednout. Myslím, že slušnost se ještě pořád neztratila-:)
... hlavní je pohodlí a nepitvat se v tom
Automaticky poustim sednout starsi lidi, maminky s detmi. Problem je ze jsem vzdy vypadal o alespon 10 let starsi. Kdyz jsem nastoupil na gympl (bylo mi 15), tak si 18ti lete tretacky myslely ze jsem novy ucitel. Onda jsem nabidl misto asi 55lete pani s tezkymi taskami a ona se temer urazila ze je jeste mlada na to aby ji nekdo (treba takovy "starik" jako jsem ja) nabizel misto na sezeni. Chtel bych vyzvat zeny - pokud Vam muz nabidne misto k sezeni, tak to prijmete. Vy se posadite (je to pohodlnejsi nez stat) a je to jakysi priklad pro ostatni pany aby vuci zenam (a starsim lidem) delaly totez.
Na to už jsem reagoval níže, promiňte že se opakuju.
Opravdu to mohla být dáma v nejlepších letech a ty se někdy urazí, že to nevidí i ostatní.
To nemá s vychováním a slušností nic společného. To je prostě hloupost a bezbřehá poslušnost.
Německý dril. Ti český pár se začlenil dokonale.
Moc hezky napsáno. Já byl jednou svědkem , jak do poloprázdné tramvaje nastoupila paní v nejlepších letech a ihned spustila na mladíka, který seděl na místě pro invalidy, že jestli se nevšiml, tak sedí na jejím místě, protože ona má průkaz ZTP. Začala mu s ním šermovat před očima . Mladík úplně v klidu odpověděl, že to ví na kterém místě sedí, že on je také invalida. Ta dáma se nechtěla dát a stále "prudila" že jako na co on může mít průkaz ZTP. On se na paní podíval, zvedl nohavice od kalhot , ukázal jí na obou nohách protézy a v klidu jí řekl - " paní, na tohle mám ten průkaz". Zvedl se a přesunul se o sedačku dopředu. Dáma zůstala jak opařená, zrudla a na další zastávce vystoupila. Myslím si, že se ještě dnes potí, když si na ten trapas vzpomene
Díky.
Také jsem zažila scénu, kdy se dva hádali, kdo je víc sedadla potřebnější a málem se utloukli průkazkami.
Vida, jak hezký článek může vzniknout - z drobného lidského postřehu .
Takové já nejradši
Není to zcela přesně k tématu, ale bývá to i jinak: Třeba když k vozu metra přiběhne studentík o dobrých 45 let mladší a rve se před dávno čekajícími první do sotva se otevírajících dveří, aby zabral místo a mohl si nerušeně cosi honit na smartphonu...
Já jednou slyšel paní seřvat i slepého, že sedí jak puk a nevstane, když tam přešlapuje. Nevšimla si hole... Slušně se dovolit je zatěžko, ale kritizovat, to už nikoho ústa nebolí.
S tačí se zabrat do čtení nebo hledět z okna a už je oheň na střeše. Když se mi nechce na každé zastávce zaujímat mírný podřep, zapřít se patama jak do startovních bloků a natahovat krk i zrak k obzoru, radši stojím i v poloprázdné tramvaji.
V každé situaci se lze zeptat mnoha způsoby
Mne už pouštějí sednout i ženy,školáci si mne ani nevšimnou.
a taky se mi stalo, že jsem paní uvolnil místo a ona na něj položila kufr
... nebo posadila desetiletého syna .
Naprosto výstižné, Štěpánko. Ostatně, řešíme to my "odtamtud" dnes a a denně. .