Nekonečný boj zastánců a odpůrců šoupání s časem ...

Zase se nám to blíží - posunutí hodinek zpět na normální středoevropský čas a s tím spojená přehršel článků s protichůdnými názory.

Nechci se tu věnovat výčtu argumentů pro a proti. Všichni je znají a zastánci té či oné varianty si budou stále vést svou.

Sama jsem na straně „neposouvání sem a tam“. A dopracovala jsem se k poznání, že přístup k tomuto tématu jaksi determinuje náturu člověka jako takového. Je šikovným lakmusovým papírkem jeho uvažování bez toho, že by bylo potřeba více informací. Mnohokrát se mi potvrdilo, že po vyřčení jeho priority už tuším, jak přemýšlí, a to mi ulehčuje další komunikaci a jednání s ním. Vím, kam se nepouštět a co je naopak vítáno. Vypouštění tohoto tématu platí v komunikaci hlavně s přáteli, protože si nechci kazit jinak fajn vztahy a koneckonců otázka střídání času není životně důležitá. U cizích je to užitečný semafor pro orientaci v mnoha jiných záležitostech.

Můj postřeh je, že zastánci šoupání jsou poněkud militantnější skupinou a není v mých silách vysvětlit, že čas je jen jeden, slunce vychází a zapadá stejně, a je jen na jednotlivci, rodině, organizaci, škole, firmě … jak ji svůj čas uspořádá. Bez nutnosti vrchnostenského befelu a s ním spojených technických, biorytmických a jiných komplikacích.

Že se jedná o téma ožehavé dosvědčuje fakt, že v Evropském parlamentu usnula snaha změnu času řešit. Když se podíváme zpět, tak Evropská komise provedla v roce 2018 anketu, ve které měli obyvatelé členských zemí odpovědět, jestli chtějí změny času zrušit. Zúčastnilo se ho přes čtyři a půl milionu lidí.

Většina dotázaných, konkrétně 84 procent, odpověděla, že chce střídání času zrušit. K hlavním důvodům patřil negativní dopad na zdraví, včetně špatného spánku, nedostatečné úspory energie během letního času a růst počtu dopravních nehod.

Na základě odpovědí navrhla Komise v roce 2018 zákon, který měl sezónní časové změny zrušit. Legislativu měl následně schválit Evropský parlament i národní vlády členských států Unie. Europoslanci ho převážnou většinou přijali v roce 2019 s tím, že časové změny ustanou v roce 2021.
Vlády evropských států se však nemohly dohodnout, jestli zůstane v platnosti čas letní, nebo zimní.
Otázka se v Evropské radě naposledy projednávala v prosinci 2019. Země tehdy vyzvaly Evropskou komisi, aby před konečným rozhodnutím vypracovala zprávu o dopadech zrušení letního času. Pak ale přišel covid a následná pandemie debatu zastínila.

Prapůvodní myšlenou střídání času byla úspora elektrické energie a co největší využití denního světla. Tak nějak se obávám, zvlášť se sílícím zeleným šílenstvím, že střídání jen tak neskončí, a naopak se mi v dystopických fantaziích občas zdá, jak se omezí a zakáže svícení a další činnosti konané potmě za umělého světla, aby se šetřilo. Tedy jen někde a pro někoho, jak to celou historii lidstva bývá. Možné je úplně cokoliv a moc bych si přála, aby taková představa zůstala jen v zahnaném zlém snu.

Foto: Pixabay

Část informací čerpána ze zdroje: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/zmena-casu-brusel-evropska-unie_2211052202_fos