Nekonečné vánoce lucidního snílka ...

Ačkoliv se říká „dobrého pomálu“, stejně si přejeme zažívat hezké věci, nebo ty, co by hezké být měly, častěji než pomálu.

I když se pohádek a nejen těch vánočních natočilo už mraky, televizní stanice je recyklují stále dokola nejen o vánocích, a z internetu si je můžeme stáhnout kdykoliv,  je konec roku pohádkami nejhustěji zabydlen a celková atmosféra tradic vybízí k hřejivé radosti a pohodě.
Teď si odmyslím, jak dá leckomu zabrat, aby tu kouzelnou atmosféru vytvořil a nepadl vysílením a stresem na ústa, ale je to o tom, jak si to každý umí zařídit.
Každopádně jsou vánoce dny, kdy „nezvoní ráno budík“, světýlka do tmy krásně září, při troše štěstí je venku bílo, ladíme pohodu podle svých preferencí, a když si někteří z nás vzpomenou, jak dlouho věřili na Ježíška, přejí si alespoň špetičku nějaké pohádky ještě zažít v jakémkoliv věku.
Do této atmosféry krásně zapadl článek: Lucidní snílci umí ovládat své sny. Promítají do nich létání i sex. Jeden lucidní snílek se v něm dokonale našel, a sice já. Uvědomila jsem si, že je to článek také o mně. A mám radost, že podobné sny zažívají další lidé. Že to, o čem jsem si ani kolikrát netroufala mluvit, existuje.
Lucidní snění znamená, že ve snu víte, že sníte a vědomě si jej můžete režírovat. Není to často a není to v každém snu. Každý, komu se to daří, to má jinak. Nicméně čím jsem starší, zdá se mi, že jsem své létání a snové děje posunula k čím dál víc k příjemnějším prožitkům. A tak nemusím čekat na pohádky, ani vánoční pohádky, leckdy si ve snu letím kamkoliv a skáču odkudkoliv, bez obav, že se zřítím. Procházím zdmi, vyhledávám, co mě těší a momentálně napadne, odháním zlé objekty a děje, a umím se poprat jak princ Bajaja. Pravda, scénář nemám nikdy zcela ve svých rukou a někdy před veškerou snahu děj neovlivním a jsem jím zmítána. O to je snová pohádka víc originálnější a překvapivější. A tím, že jsem velmi přímočará ve svém skutečném životě, se mi do snů téměř nepromítají ošklivé věci, protože je dokážu odmítnout při plném vědomí.
Jsem vděčná stvořiteli za ten dar. A tak letos při přemýšlení, co je ten nejhezčí dárek, děkuji za takové občasné snění. Věc, která se nedá koupit a není závislá na čase, datu a prostoru.
Možná někteří tvůrci pohádek a fantastických příběhů mají podobné sny, a když je hned nezapomenou a ráno hodí do poznámek, mají část scénáře hotového.

Krásné svátky a kousek modrého z nebe do příštího roku přeji všem svým čtenářům ...