Jo! Přehozený přehoz, to už je klasikadíky za připomenutí, Štěpi.

A k blogu Mám pocit, že prodavači nějak neumí najít tu zlatou střední cestu...takže jsou buď vlezlí, nebo naopak neteční.

... přehoz ... ještě teď se chechtám, když si na to vzpomenu.

Jó, zlatá střední cesta je vzácná.

Ona ta citlivost je i v jiné věci - když někdo potřebuje košili, tak si ji koupí, protože ji prostě potřebuje (pokud ho prodavač nenaštve, jako tebe v patchworku). Ale když je prodavač citlivý a empatický, tak k ní prodá ještě manžetové knoflíčky, kravatu a celý oblek. :-)

Ano, když je prodavač šikovný a empatický, pak prodá i věc, kterou zákazník vůbec nechtěl a ještě je za to rád ... jako v tom známém vtipu o rybářském člunu a menstruaci

Karma!

Mám to taky tak.

Pomoc prodavačky bych většinou potřebovala, pokud jsem v kabince svlečená a chtěla bych vyzkoušet jinou velikost. Pak bych ocenila otázku, zdali potřebuji pomoc... ...většinou se však musím obléknout a jít si vyhledat jiný kousek sama.

To jsi trefila, tam jde být mají, nejsou ...

Jojo, je dobré nechat řídit své touhy svým skutečným chtěním a nikoliv tím co se nám právě nabízí.

Ne, že bych se slevám vyhýbal, přece jen si taky raději koupím to, co běžně kupuji, za polovic. Činím tak s vědomím, že nakupuji za normální cenu a že není důvod nakupovat v období, kdy se zboží nabízí s oslovskou přirážkou.

A k tématu ... je zvláštní, že často, když radu potřebuji, tak není nikdo z prodavačů v blízkosti, ale když "jen se dívám" vždycky to dívání někdo naruší.

Čím jsem starší, tím víc se mi daří, řídit se SVÝMI touhami:

Také ráda nakoupím, to co běžně potřebuji se slevou, dokonce i do foroty.

U mně už to došlo do stádia, kdy před vstupem do obchodu slídím, jestli je tam dostatek lidí. Pokud ne, utíkám pryč, protože vím že bych se stal terčem. Ale horší jsou nabízeči. To jsou ti, kteří mají v supermarketech přidružené krámky s různými službami. Nejvíce cestovní kanceláře a podobně. Čekají u kasy a jakmile zaplatíte, vrhnou se na vás s tím, že pro vás mají zájezd, který kdybyste odmítla, tak v tu chvíli zcepeníte. Není před nimi úniku a jedinou obranou je drzost a často i agresivita, se kterou je posíláte někam. A co myslíte, za pár dní před kasou na vás čekají znovu a přátelsky se usmívají...

Čekači u kasy se mi naštěstí vyhýbají, nebo jsem na ně ještě nekápla

mohu vám pomoct mi připadá, jako by mi něco bylo

Přesně , poněkud lepší varianta je: Mohu vám poradit?