Samozřejmě karma, už jen za tu životní zkušenost. Ale tak nějak nezávidím. Kdysi nám kamarád vyprávěl, jak byl na vojně u rakeťáků a měli jet na střelby do SSSR. A protože dobře věděl, od starších vojáků, co za hrůzu je tam čeká, tak se na opušťáku děsně ožral a umluvil kamarády, aby mu přerazily ruku.

Náhodou taková zkušenost je k nezaplacení . Na kdejakou vymazlenou dovolenou v luxusním resortu nebudu mít nikdy tolik vzpomínek a zážitků jako na brigádu v Rusku. A navíc, dostane-li se člověk do svízelných situací, řekne si : bylo i hůř

Mě tak napadlo, při té mé vytříbené bujné fantazii,..o čem si ti dva, ty dvě nebo on + ona, asi pohovoří.

... ale kolego, taková zavádějící otázka! Mohou hovořit o čemkoliv

)

..možno pogavariť. U gongu jsem si to dost živě představil neb mám vytříbenou bujnou fantazii.

Rok 1988, Moskva, areál VDNCH (pro nepamětníky - Výstava úspěchů národního hospodářství). Záchody turecké, papír nikde - a svou světovost tam propagovali automaty na vodu. Ovšem místo kelímků v nich byla JEDNA sklenička, fujtajxl ....

Automaty na gazírovanou vodu si pamatuiji z Něvského prospektu . Sklenička byla jedna - taková ta bytelná, nerozbitná a mohli jste si vybrat buď neochucenou vodu za kopějku, nebo citronovou za tři. Pozorovali jsme jak se to dělá - člověk přistoupil k automatu, vhodil kopějku, voda natekla v jednom chlívečku do sklenice, a když ji vypil, dal ji obráceně do druhého otvoru a po zmáčknutí tlačítka ji opláchla jakási užitková nepitná voda. A pomalu na to stála fronta lidí.

gong bude za: 3.... 2..... 1...... ale jsem v klidu, dneska je čtvrtek

V tom Kyivě místo toaleťáku používali prsty o stěnu toalety!

Připomíná mi to vyprávění jedné kamarádky, kterou někdy v roce 1978 postihlo velké neštěstí, a jako budoucí učitelka ruštiny musela absolvovat kdesi v eseseSER povinnou stáž. Vzpomínek měla mnoho ale asi do smrti nezapomene na školní jídelnu, kde uprostřed haly byly vedle sebe toalety, oddělené pouze tenkým překlížkovým prknem, takže to vypadalo tak, že sedící na toalete hleděli na sedící u jídelního stolu. Jak ona kamarádka poznamenala, bylo to asi tuze ekonomické, neboť to co jste pozřeli, jste mohli vzápětí odevzdat jen o pár kroků dále.

... to se vymyslet nedá , Brr... dobrou chuť

Skvost! U gongu jsem uz rvala nahlas smichy

Na vojenská cvičení-střelby jsme jezdili z Brna do Levoče nebo Kežmaroku vlakem v dobytčácích.Hajzlíky v dobytčácích nejsou.V případě,že měl vlak volno nastaly s vyměšováním problémy.V otevřených vratech vagonu dřepěl potřebu konající voják s gatěmi u kotníků držící se jakési tyče zabudované ve vratech.Potřebu konajícího zajišťoval spolubojovník,který jej držel za "ýbršvuňk ".Když konečně vlak zastavil v nějaké stanici, vyslechl si náčelník transportu stížnosti tamního přednostu s výčtem stanic,které jsme zaondili.Rovněž musel vysvětlovat,že ty holé zadky nebyly vystrčené  jako na bratry Slováky,ani nebyl úmysl ohrožovat mravnost,ale jaksi  patřili k prováděnému úkonu.Musel slíbit,že již se nic takového nebude konat.Ale konalo.