Muchomůrky (u nás doma se jim říká myšohůrky) jsou krásné a prozařují zelený mech. Patří do lesa neskonale víc než tupci, co do nich kopou.

Svoje děti a nyní i vnoučata učím tomu, co moji rodiče říkali mně :" Když odcházíš z lesa, nikdo by neměl poznat, že jsi tam byla".

To je dobře

Štěpánko, píšeš mi doslova z duše. Celý měsíc houbařím a nestačím se divit, co se děje. Nejdřív jsem si myslela, že to snad dělá zvěř, ale záhy jsem si uvědomila, že ta "zvěř" jsou lidi. Muchomůrky doslova smetené na hromádkách a mimo cesty, pod stromy. Je mi z toho smutno. Les a houbaření miluji a nechápu to.

Občas je to dílo zvěře, ale "technika provedení" (houby smetené na hromadu) prozradí původce.

Dobrý den, nemusí jít vždy o výsledek vandalismu. Dospělé plodnice muchomůrek červených (ale třeba i bedel) se často samovolně zhroutí, takže vypadají jako ukopané. Děje se to zvláště za vlhkého počasí, kdy klobouky ztěžknou, třeň se zlomí a klobouk pak vypadá jako ukopnutý, někdy se klobouk doslova odmrští. Mnoho podobných „škod“ způsobuje také černá a vysoká zvěř, která je značně přemnožená (až třicetinásobek přirozeného „přírodního“ stavu). Prostě o houby zakopávají. Jako fotograf hub vidím „zdevastované“ houby i na místech, kam lidé nechodí. Pro houby to není problém.

V tom s vámi souhlasím, často poznám kdy to mohla udělat zvěř, kdy to odpadlo... Kolikrát ukousnou hlavu hříbka a nechají roztřepenou nohu.

Ale když je u rozkopaných hub i povalujicí se plechovka od energeťáku, veškerá pochybnost mizí.

Taky mi vadí, když někdo rozkopává houby. Ale vadí mi to jen z estetického hlediska, protože plodnici houby je to jedno, jakým způsobem se její výtrusy dostanou do okolí. Kopáním tomu možná lidé napomáhají

...když je zralá. Když ne, tak žádné výtrusy nebudou.