Jojo. Loňskou oslavu jsem si užil výšlapem do hor a už mi dlouho nebylo tak dobře.

Souhlas,mám to naprosto stejně. Jako introvert jsem se projevoval extrovertně dle hesla "nejlepší obrana je útok", ale už mě to taky přešlo. A naštěstí si už celkem zvyklo i okolí. Sice se pokouší sem tam něco nenápadně podstrčit (třeba rodinná oslava švagra, kde bude jen nejbližsí rodina ... a pak j... a....), ale už si zvykli, že řeknu "fajn, ale beze mě, prosím"  a tím to hasne.

Nejlepší je blízké okolí pravdivě o svém stavu informovat , když si zvykne, není překvapeno.

Mluvíte mi z duše, Štěpánko....občas se mi nikam do větší společnosti fakt nechce, většinou se spíš nutím, ale stává se, že ze zdánlivě nemastného posezení, se rozvine parádní společnost, člověk se skvěle baví a v tu chvíli jsem i jako introvert schopen slíbit, že si to brzy zopakujeme...

Přeji krásné narozeniny

Tak pokud jde člověk na cizí oslavu, může podle chuti jen poslouchat a kdykoliv utéct...

Nejlepší bývají ty oslavy neplánované, které ani oslavami nejsou, tedy jsou ... oslavami milovníků krásného všedního dne

Tak nějak

Jo

Chápu až moc dobře :))

Štěpánko, vím co jsi chtěla čtenářům sdělit a sdílím. Jen mě fakt zajímá, jak v tý věži chodili na toaletu.

Byla to obytná věž, takže se sociálním vybavením

Čím jsem starší,tím méně mě baví oslavy.Doby, kdy oslava čehokoliv znamenala povinnou kocovinu, jsou nadobro pryč. Teď mám naopak hrůzu z toho, že by mi bylo z nadměrného pití zle

Jó, člověk si musí projít vývojem, zas kdyby to nevyzkoušel, měl by pocit, že mu něco uniklo.

Ano, když mi bylo čtyřicet, vzepřela jsem se a narozeniny neslavila (jen komorně s rodinou)... bylo mi to dlouho vyčítáno, ale já si z toho nic nedělala

My velké holky si přece můžeme dělat, co chceme

Ono je nejlepší nechat to na momentální chuti a náladě a okolí ať si o tom myslí co chce.