Skvěle, výstižně a vtipně napsané, Štěpánko! Bezvadná je i odezva, pokud člověk eliminuje bledou závist a hořkou slinu typů jakým se tady prezentuje paní Vaculková.

Ještě snad chyběla varianta "Dělal jsem to celej život /sbírání zkušeností, vymýšlení konceptu atd./ " no a pak už jen pár hodin či měsíců, abych to hodil na papír. Jinak protože sám umělcem nejsu, tak klidně o tom, jak dlouho třeba to či ono píšu vykecávám, a s druhým pohlavím zvlášť

Já se třeba umím zmalovat hbitě.....ale na výstavu to není

Nevěšte hlavu, co takhle výstava fotek s tématem "Noc na záchytce"?

V dnešním světě celkem pochopitelná otázka. I když asi ne u všech jsou slova "jak dlouho" spojena s následným "kolik to hodí". 

Já nemám tu otázku rád ani v práci, kde o žádné můzy nejde. Občas musím zůstat v práci déle jen proto, aby zákazník neměl pocit, že mi dává příliš peněz za málo muziky.

Řekla bych, že tu otázku má rád asi málokdo.

U výtvarného umění pramení z neznalosti a nepochopení tvůrčího procesu a i když ji umělci zmiňují asi jako nejmíň oblíbenou, protože častou a stále opakovanou, v podstatě se tím baví.

A bavím se tím i já, když ji na výstavách slyším a když se o ní kamarádi zmiňují. K pobavení má být i tento blog, ale jak je vidět z příspěvků níže, ne každý ho pochopil

Ta zmínka o pocitu zákazníka, který chce vidět za odevzdanou prací hodně muziky, a nedejbože, aby vám to šlo lehce a krátce, tak ta naprosto sedí.

...vím, co to je "čekání na múzu" a jak rychle se rozplyne...to vám takhle lelkuju, čekám, až přijde, koukám na koberec do blba a najednou se mi v jeho vzorech se mi objeví tvář, krásný motiv, jo, je to tady, říkám si....ale než seženu tužku a papír, ztratí se...no, a takhle mám rozpracováno věcí..

... krásné, Františku

Zrovna při psaní příspěvku vás múza líbala

Tvůrčí proces je zajímavá věc. Někdy to vystříkne jako gejzír (takovým říkám mozart) a jindy to leze jak z chlupatý deky a musí se to několikrát opravovat (takovým říkám beethoven). A dopředu se to nikdy nedá odhadnout. Někdy se i Mozart trápí s beethovenem a jindy zase Beethoven vysmahne mozarta jako by se nechumelilo.

.... ač sama neznalá not, pěkné vystižení Honzo

Nejhorší je, když člověk jde člověk jen tak po ulici a najednou má úžasnou myšlenku a hrozně se těší ke klávesnici, jak ji celou zpracuje. A pak zasedne a myšlenka nejde ven, těžce se zpracovává, rozplývá ... tak jak popsal výše František.

Ještě stupidnější otázka je: Kde berete inspiraci nebo co malujete?

"Kde berete inspiraci" se už tak nějak ustálilo a řekla bych, že ji dotazovaní berou na milost víc než tu o době malování. Ovšem stojí-li výtvarník vedle svého obrazu a dostane otázku: "A co vlastně malujete?" to už je na pováženou

já například, když píšu, čas nesleduji

... nejen u psaní

A zatnul to do plátna?

... vidím, že dnes budu potřebovat k diskuzi překladatele

Tento nemístný dotaz, bývá povětšinou kladen v souvislosti s cenou díla.

No uznejte, není to drzost? 

Odpovídám standardně: ''velmi dlouho'' 

Ano, délka fyzické tvorby by měla odpovídat normohodinám