- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Paní Ivano, já si dodnes pamatuji dvě ruské básničky a taky "čemodan" a "sabáku".
Máte můj obdiv, už si z ruštiny nepamatuji skoro nic.
Jejda, já nedávno potkal svoji ruštinářku že základky. Pěkné jste to napsala
Áno, pekne sa mi to čítalo. My sme mali ruštinára Rusa a na výške manželku ruského námorného dôstojníka.
Na ZDŠ jsem od 8třídy kupoval časopis RADIO a neměl jsem problém se čtením i pochopením textu.
Po učilišti (ruština tam nebyla) jsem dělal dálkové studium na SPŠE a tam jsme měli povoleno používat slovník (strana s psacími písmeny azbuky) při psaní diktátu ... Měl jsem pár spolužáků s věkem 50+ , ale mi se to z hlavy díky nepoužívání taky vykouřilo .
Hezké povídání. U nás jednou suploval starý pán, který nám vyprávěl o své opičce, když byl námořníkem. Jinak jsme měli na ruštinu protivnou ruskou babu. Hezky se to četlo.
Vašek
Přesně tak, protivnou ruskou babu, ty jsi to vystihl
Na střední škole jsme měli povinný druhý cizí jazyk, na výběr angličtina, němčina, francouzština, ruština a někdo volil ruštinu proto, že myslel, že je to nejlehčí.
Ruština byla pro mě vždycky noční můrou a i teď po létech mě potěšilo, že jsem v tom nebyl sám.
Díky, ruštinu jsem měla ráda, než to soudruzi pokazili