Setkání po letech

Všechno, co si pamatuju, jsou tvoje záda, když jsi odcházel na vlak. Byla jsem pro tebe minulostí. Přes  trpkost, která v nás byla, jsme si ani nepopřáli štěstí do nového života.

Potkali jsme se
tak jako se potkávají
dávní milenci
už bez výčitek
už bez slz
Nejdříve:
překvapení
Potom:
rozpaky.
"Nemyslel jsem si, že..."
"Ani já ne...
že se ještě někdy setkáme."
Dohromady nás svedla
náhoda?
výsměch osudu?
a nebo znamení,
že spolu můžeme
naskočit do vlaku: život
který kolem nás projíždí?
V restauraci,
kam jsme se posadili
jsme navázali:
na vzpomínky
pocity
radost a
vášenˇ
zahlcovaly náš hlas
naše srdce.
Opět jsem byla
mladá a rozevlátá láskou,
a jemu jsem připadala
krásná a vtipná
protože se smál,
tak jako tenkrát...
Potkali jsme se,
a byli jsme už šediví a kulhaví
Rychlík: Život projíždí,
vypadá to, že naskočíme
stačí odhodit hůl,
abychom se mohli rozběhnout...
Zapomněli jsme
na prvním setkání jaro
bylo kolem nás.
Nyní je všude
vítr a popadané listí
je podzim
a to nejenom venku
ale i v nás...
Všechno má svůj čas
i naše: jaro, mělo
Potkali jsme se,
upravila jsem si šedivé vlasy,
opřela jsem se o svoji
hůl...
Už není kam pospíchat
už není kam běžet