Rozvod na spadnutí

Kvůli němu jsem si koupila bílou průhlednou noční košilku. Místo ramínek byly pouze špagetky, přes prsa průhledná krajka bez výztuže i bez kostic odhalovala moje malá a pevná prsa. Pod prsama byla košilka nabíraná a průhledná.

K této noční soupravě ještě náležela bílá tanga, ale ty jsem si neoblékla, chtěla jsem vypadat více sexy.  Pod průhlednou volnou a krátkou sukní byl vidět můj nahý klín a dlouhé štíhlé nohy. A to všechno pro mého zákonitého manžela, který asi ztrácel zrak a přestával mne vidět.

Rozrazila jsem dveře z koupelny do ložnice, zůstala stát mezi dveřmi a hodila hlavou, až se moje lví hříva dlouhych, zlatých vlasů, poznámka: odbarvených, rozevlála kolem mne a zařvala jsem:

"Jsem připravena." Narodila jsem se ve znamení lva, jsem rozená lvice, a tak se podle toho také chovám.

Manžel seděl na své straně postele, před sebou měl laptop a něco si na něm vytˇukával. Vytřeštil na mne zděšeně oči, v těchto chvílích na mne hledí, jako kdyby mne viděl poprvé v životě, jako kdybych k němu nepatřila.  Jak mne viděl rozhicovanou a vášnivou stát mezi dveřma a ochotnou vyrazit k němu do postele, jenom si povzdechl, obrátil oči v sloup a zašeptal:

"Už zase?"

Moc dobře jsem ho slyšela, dveře mezi koupelnou a ložnici jsem neopustila a optala se:

"Jaký: zase? Nic jsme spolu neměli už přes měsíc." vyčítavě jsem se na něj podívala.

"To přeháníš, bylo to nedávno," hájil se a chtěl se opět zadívat do svého laptopu.

Můj potetovaný manžel, s culíkem dlouhých vlasů a naušnicí v uchu, vypadal jako tvrdˇák, ale zatím to byl měkkota. Pracoval na počítači i doma, byl kriminalista, ne, nespletla jsem se, nebyl kriminálník, ty chytal a nejenom prostřednictvím počítačů. V práci tvrdˇák, ale doma měkkota. Jak jsem si ho mohla vážit, když si ani nedokázal vzít to, co bylo jeho a to jsem byla já. Doma se bál svoji lvice.

"Už je to přes měsíc, zapsala jsem si to do kalendáře..."

"Prominˇ, ale tedˇ pracuju na případu a nejde mi z hlavy..."

"Sex ti hlavu vyčistí," zasmála jsem se a skočila k němu do postele, až laptop nadskočil a spadl na moji stranu postele.

"Kdyby jsi se asponˇ nechovala jako..." chvíli hledal slova a potom dodal: "... poběhlice," zašeptal galantně, věděla jsem, že chtěl říci uplně jiné slovo: kurva. Neměl o mě dobré mínění, protože jsem chtěla, aby plnil svoje manželské povinnosti. Laptop si k sobě přitáhl z moji strany postele. Měl o něj strach, abych mu něco neprovedla.

"Co se s tebou stalo, před deseti lety se ti to přece líbilo," usadila jsem se na své posteli a byla ochotná diskutovat o tisíckrát už vyřčeném, proč se musím o každý milostný akt prosit. Neuměl mi odpovědět.

"Líbilo," připustil. "Ale to jsem nevěděl, že mne budeš uhánět každý den."

"Už to je přes měsíc, to není každý den, jak dlouho chceš, abych na tebe čekala?" krotila jsem se a nutila se do klidu.

Pokrčil rameny. "Asi to nepotřebuju tolik jako ty, můžu bez sexu žít," odpověděl mi.

"Ale já ne," lvice ve mne opět zařvala. Přesně to, co on neměl rád. Moje živočišnost a divokost ho přiváděla k opaku toho, co jsem po něm vyžadovala. Uspěch na milostném poli se takto nikdy nedostavil.

"Jsem hyperaktivní a sexem se uvolním, ale žít v takovým stresu už přes měsíc a někdy i dýl, to se nedá vydržet. Dokážeš mne ignorovat i několik měsíců, ještě že mám svoji podporu, můj "Robertek" erekci neztrácí, tak půjdeme pane "Robertku," zalovila jsem ve svém nočním stolku a vytáhla jsem sexuální pomůcku na baterky.  Na manžela jsem se ani nepodívala a hrdě v průsvitné noční košilce jsem kráčela směrem ke koupelně.

Ještě jsem za sebou slyšela manželův hlas:

"Pořádně si zavři dveře, atˇ tě neslyším."

Práskla jsem dveřmi, že málem vyletěly z pantů.