Ivano, mně to už loni říkala Maruška K. - asi víte která. Bolestné...

Děkuji za přečtení...Vím, která Maruška. Hrozně ráda bych vás, Marušku i Alenu viděla. I Milenku, která prý bydlí v Praze. Já vím, že uběhlo spousta času, ale nikdy nezapomenu na "náši učtárenskou partu". Vím, že Hanička zemřela mlada, ale jinak o nikom nic nevím. A vy jste byla náš perfektní "boss". Vždycky spravedlivá... Cas tak leti.

Ivano, i s takovými věcmi se musí člověk podělit s ostatními. Je dobře, že jste to udělala, snad se trošku uleví

držte se

Rozumím vám, prožila jsem s milovaným mužem totéž. Já o něj pečovala 4 roky. Do nemocnice došel celý žlutý po svých a za 5 dní už jsem byla sama. Stále jsem byla s ním a v ten osudný den mne poslal domů. Nechtěla jsem, ale poslechla jsem ho. Než jsem ujela 5km, volal lékař, že manžel zemřel.

Dokazu si predstavit, cim jste si prosla. Je hrozne, kdyz umira clovek, ktereho milujete a nemuzete nic delat. Jak je to dlouho, co Vas manzel zemrel? Nick se "s tim" take pral ctyri roky, vratilo se to, a potom to byla otazka asi sesti mesicu. Je to deset let, co zemrel, presto se s tim tezko vyrovnavam.Bezmocnost.

moc smutné--vzpomínal jak mi na rakovinu umíral bratr i-a jak jsem do poslední chvíli nevěřila že umřou

Nevěříš, že umřou... protože TAKOVÉ věci se stávají jen cizím lidem.

Potkala jsem mladíka, který se staral několik týdnů podobným způsobem jako vy o svého umírajícího otce. Říkal, že za těch pár týdnů se s tátou sblížili víc než za celý život... Jsou to přetěžké, a zároveň vzácné chvíle. Jste úžasná, Ivano, udělala jste maximum...

Děkuji, pani Ivo.

Právě něco takového prožívám s jednou z nejmilejších osob v mém životě.

To mě opravdu mrzí, pani Ivano. Přeji hodně síly, síly a síly.

Dekuju za clanek, Ivano. A taky za to, ze jste takova, jaka jste

Moc smutný příběh, ale napsaný srdíčkem. Ivanko nemám slov......

Dekuji za precteni.

Ivano, jsi bojovnik

...a já před Tebou smekám a přeju vše dobré.