Není nad babské recepty, aneb: Jak jsem se léčila

Že po příletu do Ameriky dostaneme covid mne napadlo už asi v polovině srpna, kdy jsme se ještě příjemně rekreovali v Čechách. Vnučka v této době v USA onemocněla kovidem, za dva dny onemocněl můj syn a za další dva dny snacha.  

Snacha měla nejhorší průběh, nejedla ani nepila a skončila dehydrovaná v nemocnici. A jak jsme se tak neustále rekreovali v Čechách napadlo mne: "Až přiletíme do Ameriky, tak dostaneme covid," oznámila jsem nejdříve manželovi. Potom už jsem odpovídala na otázku typu:

"Už se těšíš domů?" Přece jenom šest týdnů "dovolené" bylo náročené nejenom pro nás dovolenkáře, ale i pro moje příbuzenstvo a hlavně pro moji kamarádku, která se odstěhovala na chalupu a zapůjčila nám byt, ještě jednou díky, Evo. Omluvou je nám to, že jsem se neviděla tři roky s rodinou ani s kamarády, a tak jsme se všichni chtěli co nejvíce užít a na odpočinek moc času nezbývalo.

Takže na otázku: těšíš se domů, jako do Ameriky, jsem říkala:

"Netěším se na to, až se vrátíme a onemocníme covidem."

Dostávala jsem vynadáno, proč si svými výroky nemoc přivolávám.

"Nepřivolávám ji, nechci ji, ale nemůžu říct něco jiného, protože ta nemoc tam je..."

A tak jsem opravdu onemocněla, 12.9. jsme přiletěli domů do USA a už druhý den mne bolelo celé tělo. Nejdříve jsme si myslela, že je to z letadla, ale další den bylo ještě hůř. Vzbudila jsem se v jednu v noci, propocená a zničená. Teplota a záchvaty kašle, vstala jsem a šla jsem si vařit polévku z kuřecích noh. Sice jsem vaření nedala na jeden zátah, něco málo jsem připravila a šla jsem si na gauč v obýváku odpočinout. Svoji mysl jsem se snažila odreagovat a četla jsem si knihu, kterou jsem si přivezla z Čech. Knihu od Šárky Medkové: Cestu do blikajícího pekla jsem už měla přečtenou, tak jsem se začetla do: Dámského loveckého salonu od Štěpánky Bergerové. A tak jsem si uvařila polévku, která mě měla postavit na nohy. Nepostavila. Druhý den to bylo ještě horší. V jednu v noci probuzení, propocená a neschopna přestat s kašlem. Vstala jsem a šla jsem si opět číst. K lékaři jsem šla ve čtvrtek ráno, protože jsem si myslela, že mám zánět průdušek a antibiotika by mi bodla. Neměla jsem, měla jsem covid. 

"Ve vašem případě bych kontaktovala vaši lékařku, jestli by vám schválila Paxlovid," poradila mi lékařka na urgent care. Paxlovid se užívá třikrát denně a může mít vedlejší a nežádoucí učinky. "Já bych vám doporučila antibody Bebtelovimab, je to jenom jedna dávka, která se zavede jako IV do žíly. Trvá to pouze dvacet minut a vedlejší příznamky téměř nulové," doporučila mi lékařka a nabídla se, že mě na tuto kůru objedná. 

"Sice nevím, kdy vám zavolají a jestli vám zavolají. Přednostně berou lidi v horším zdravotním stavu. Máte čisté plíce, teplota nepřekročila 38C, uvidíme..."

"Ale mám záchvaty kašle, nelze přestat, pokud se rozkašlu,"

"Dám vám léky na kašel."

Tak jsem odcházela z ordinace s prášky na kašel a radou: na teplotu si vzít Tylenol a s omluvenkou na pět dní, kdy musím sedět doma a nemoc neroznášet. Tento zákaz dostal i manžel, nikde se nepotulovat.

Opravdu mi nebylo dobře, protože když jsem si doma chtěla otevřít léky na kašel, tak víčko nešlo odšroubovat, trhla jsem s ním a skoro celý obsah léků na kašel jsem zdárně vychrstla našemu kocourkovi do jeho pískového záchodku a různě po jeho okolí. Co jsem nesebrala sama, tak si Ginger sám vynašel a s léky si pohrál. Naštěstí je tak mlsný, že ani šunčičku nepapá a jí pouze granule, nehrozilo, že si omylem vezme lék na kašel.

"Tak zatím nemám na covid nic, než příslib, že mi zavolají a půjdu na IV, ani ty léky na kašel nemám," kašlajíc jsem si poplakala synovi do telefonu, když mi zavolal, jestli mám covid nebo ne. S manželem jsme byli jako prašiví, nikdo k nám nechtěl jít, ani syn, přestože si covidem prošli.

"Co je s tebou, mami?" podivil se syn. "Už jsi zapomněla? Nakrájej si cibuli, zalej si ji medem a začni se léčit," poradil mi.

A tak jsem nasadila samoléčbu. Jakmile jsem začala kašlat, lžíce štˇávy z cibule a medu, kloktala jsem slanou vodu, v krku mě sice nebolelo, ale sůl s vodou mi pomáhala kašel uklidnit. Cucala jsem bonbony, které byly proti kašli a každý den jsem brala vitamín D3, zinek a pila jsem šumivý vitamin C, který jsme si přivezli z Čech. Zabalenou cibuli v hadříku jsem si také přikládala na prsa...

Zavolala jsem snaše, prosím tě, kup mi humidifier, ale takový, kam by šlo vložit něco jako je můj oblíbený vick vaporub, abych v noci přestala kašlat.

"Ty jsi zapomněla," zeptala se mě snacha. "Kdysi dávno jsi nám humidifier koupila, tak ti ho přivezu. Přijdu garáží, všichni pryč z přízemí, dám ti to do kuchyně i s nákupem," oznámila mi.

Noce a dny nám doma běžel humidifier. Už jsem po dvou nocích přestala vstávat v jednu v noci, ale až ve tři. V jednu jsem se sice vzbudila, oblékla jem si suché pyžamo a ve tři jsem se opět probudila propocená, opět převléknout pyžamo a to jsem vstávala. Moc jsem se při své nemoci nevyspala.

Naštěstí minulé pondělí už jsem se cítila daleko lépe na IV a Bebtelovimab vůbec nedošlo. Nikdo mi také nezavolal.

Manžel měl asi dva dny nepříjemný pocit v krku a teplotu skoro 37C a jinak naštěstí jiné příznaky se u něj neobjevily. Jestli dostal covid nebo ne, to nevím, protože na testech nebyl.

Co jsem chtěla svým článkem říci je to, že pokud onemocníte, nespoléhejte pouze na léky, ale vytáhněte z rukávu všechny babské recepty, na které si vzpomenete.

Mám kolegyni, covid už měla před měsícem, užívala lék Paxlovid, přesto stále kašle. Moje nejenom záchvaty, ale kašel vůbec, mě totálně opustil během šesti, sedmi dní.  

Neřádí jenom covid, také chřipky vystrkují růžky. Postěžovala si mi jedna zákaznice, nakupovala léky typu Mucinex atd.

"Máte covid?" zeptala jsem se.

"Ne, testy prokázaly chřipku, a to celá rodina. Ale tak hroznou, horečky, kašel..."

Popsala přesně příznaky, jaké se objevily u mne a měla jsem covid. Čert aby se v tom vyznal.

"Cibuli s medem... atd. atd." předávala jsem ji rychle svoje zkušenosti z covidové léčby.

Moje informace nasávala jako houba, doufám, že jí alesponˇ trošku pomohly.