Na zdraví

básenˇ jsem napsala, když jsem byla ještě mladá. Nevěděla jsem kolik budu mít dětí a jestli se vůbec stáří dožiji. Věděla jsem pouze, že roky letí bláznivým tempem a lidé, které jsem milovala rychle stárnou a opouštějí nás.  

Skleničky cinkly,

někdo řekl:

na zdraví,

osmnáct je ti jen jednou

a ten věk se už nikdy

nevrátí.

Nostalgie,

pomyslela sis,

už aby mne bylo

o něco víc.

A roky letí,

než se otočíš

máš dvě děti.

Skleničky cinkly,

někdo řekl:

naší mámě na zdraví.

Skleničky cinkly,

jako tenkrát,

ale dneska víš,

že svých let

se už nikdy nezbavíš.

Skleničky opět cinkly

a někdo řekl:

Tak, babi:

Na zdraví.