Kdo pojede na dovolenou?

Volal mi syn. Během několika minut jsme se dostali od Floridy přes psa a kočky až k jednomu nečekanému cestovatelskému kandidátovi.

Volal mi syn.

Já vím, takhle jsem kdysi začínala nejeden blog. Jenže ten dnešní bude velice krátký.

„Mami, nechcete s námi jet na dovolenou?“

„My ještě nevíme, jestli letos poletíme do Čech a kam chcete jet?“ „Chceme na Floridu, tak jsem si říkal, že byste jeli taky.“

„A jak bychom mohli jet? Musíme vám přece hlídat psa.“

„Toho vezmeme s sebou.“

Ani mě nepřekvapilo, že na psa myslel dřív než na vlastní rodiče.

„A co kočky?“ zkusila jsem to.

„Jo vlastně... My ještě máme kočky, viď? Tak to s námi jet nemůžete,“ uznal.

Chvíli bylo v telefonu ticho.

„A nechtěla bys dovolit, aby s námi jela tvoje kreditka? Aspoň by se někdo z vaší rodiny letos dostal k moři.“

„Moje kreditka je nejradši doma.“

„Vždyť ses jí ani nezeptala. Vezmu ji na pláž a pošlu ti fotku, jak leží v písku.“

„Miláčku, jedině když jí koupíš plavky.“

„To nebude problém. Na to mám přece tvoji kreditku.“