Dokážete číst lidi mezi řádky?

Taková zakuklená černoška neurčitého věku, přijela za nákupem. Ano přijela, vzala si k tomu podnikový vozík, který používají lidé, kteří mají problémy s chozením. Lidé se zraněnou nohou, někdy těhotné ženy, starší nebo obézní lidé

U černošky bych neuhodla věk, ale byla štíhlá, možná hubená a zahalená od hlavy k patě. Tenkrát zase nebyla až taková zima, aby musela mít přes hlavu šálu. Nepřipadala mi jako někdo, kdo by musel používat vozík, o to víc mi ji bylo líto. Dostala mě. Nevím, proč jsem si myslela, že tato žena potřebuje moji pomoc. Byla taková chudinka na vozíku.

A tak jsme se bavily, ona sem do Georgie přijela pracovně. Je taková osamělá, nikoho tady nezná.

"Koupila jste tady dům. Vdala jste se?" pokoušela jsem se vyzvědět.  "Ne, nejsem vdaná," ujistila mě. Mám ráda ve věcech jasno. Nerada tancuju kolem něčeho, o čem nic nevím. Měla zájem si se mnou povídat, ale o sobě nic nechtěla prozradit.

"I'm kind of a house sitter for rich men,"  odpověděla tiše, jako kdyby se styděla. A tak jsem její zaměstnání nerozebírala.

Co je to vůbec za zaměstnání: "Taková hlídačka domů pro bohaté muže?" Napadlo mne, ale ihned jsem její odpovědˇ vytěsnila z mysli. Nešlo mi to dohromady s křehkostí a zranitelností a ztraceností, jak na mne působila.

Překvapila mě, když se se mnou strašně moc chtěla spojit na facebooku. Zdárně jsem ji odpálkovávala  několik minut a snažila se o ní něco víc dozvědět. Nakonec jsem té chudince dala svoje jméno, aby mě kontaktovala, když je tady v Georgii tak opuštěná.

Tenkrát jsem také byla "opuštěná", Nik zemřel a já jsem bojovala s tím, co bude dál. Uplně sama v cizí zemi a Nikovo příbuzenstvo, které jsem měla občas za zadkem, když Nik byl nemocný, se změnilo v hladové vlky. Hlavně jeho brácha. A víte, jak jsou nenažraní vlci nebezpeční? O tom někdy příště.

Zachumlaná a zhroucená černoška mě opravdu kontaktovala na FB. A hle, ze zakuklené housenky se vyklubal motýl.

Nepoznávala jsem ji. A už mi dávalo smysl to, co mi řekla: že je taková hlídačka domů pro bohaté muže. Ta kočka na fotce nemohla být zřícenina, kterou jsem viděla na vozíku. Na fotografii měla na hlavě dlouhou blondˇatou paruku, většina černošek nosí paruky denně, proto mě změna vlasů ani neudivila. Možná, že svoje krátké, černé a kudrnaté vlasy skrývala pod šálem, protože ten den se vydávala za chudinku a hledala oběti. Měla jsem být obětí?

Na fotce na FB černoška s dlouhými blondˇatými vlasy stála u velkého domu s obrovským bazénem. Byla v plavkách, prsa měla vyztužené silikonem, prostě její zjev byl dokonalý fake. Nic mi nešlo dohromady s její shrbenou a jako by zhroucenou postavou na vozíku, která křičela: pomoc.

Nemám ráda lhaní a neupřímnost. Vlastně: nenávidím neupřímné a ulhané lidi. Na její facebookové přátelství jsem neměla náladu odpovědět.

Černoška mě vyhledala i podruhé, opět byla zachumlaná do beztvarového oblečení a přes hlavu měla šálu.

"Kontaktovala jsem tě na FB, viděla jsi žádost o přátelství?" stále mě nutila do našeho facebookového prátelství.

Chtěla si povídat, tak jsem sekla:

"Viděla jsem tě," a zdůraznila jsem zájmeno.

"Neodpověděla jsi mi," řekla mi vyčítavě.

"Are you kidding me?" utrhla jsem se na tu zhroucenou chudinku na vozíku. Naklonila jsem se nad ni  "Určitě ti věřím, že hlídáš bohatým mužům domy" a posměšně jsem opět zopakovala: "Děláš si ze mne legraci?"

Tato věta byla naše poslední a rozlučková. Černoška se rychle se vytratila a už mě nikdy nekontaktovala.

Co to znamenalo a do čeho jsem se měla "namočit", jsem se nikdy nedozvěděla a dozvědět nechtěla.

Možná mi chtěla dohodit práci, také jsem si mohla přivydělávat hlídáním domů bohatým mužům???