Všichni lidé bojují s nedostatkem sebevědomí, komplexem méněcennosti. Neboť je v každém z nás. Kdo ho nenašel, vidí ho spolehlivě na druhém. Je třeba jej obejmout a usmát se. A šířit úsměvy jako kruhy vlídnosti a pohlazení. Krásně to Iva řekla...

Nikdy se neptej, komu zvoní hrana. Ivi...

V Čechách je bohužel dlouhodobě tradicí stále někoho peskovat, kritizovat, shazovat, škatulkovat a poukazovat na chyby, byť třeba jen maličké, nebo dokonce jen domnělé. Táhne se to s většinou z nás od raného dětství až po pozdní dospělost či stáří. Jako bychom neznali slovo POCHVALA, uznání nebo respekt. A tak doslova stále bojujeme o to být lepší, nežli jsou ti druzí, abychom se (jak naivní!) vyhnuli kritice ostatních.

To nás činí stádními, nesebevědomými, ostražitými, podezíravými, chladnými a odtažitými. A pak, když najednou v té záplavě negativity přijde uznání či pochvala, nevíme, co s tím... a chováme se opět jak to ubohé, vystrašené malé dítě.

Všimněme si, že i tady na blogu je značná část veskrze negativních, popudlivých a "hodnotících" autorů a diskutérů. To vše však vypovídá o jediném, a sice o značně narušeném sebevědomí a sebeúctě těch, kteří se takto prezentují.

.......a jsme opět na začátku, t.j. u zrodu takových postojů a reakcí.

Nedávno jsme s manželkou pochválili malé dědi v trolejbuse. Jela tam romská rodina se třemi dětmi předškolního věku a byly skutečně roztomilé a pěkně oblečené. A otec se blahem rozplýval. Asi to byl on, kdo dbal na čistotu a pěkné oblečení a byl rád, že to někdo zaznamenal.

Máte pravdu, Ivano, vlídným slovem člověk nikdy neublíží, naopak v drtivé většině potěší. Tady mě napadá, jestli nešlo o případ, které vtipně popisuje jedno přísloví: "Kdo má strach, ten nemá čisté svědomí."

Někdy se jedná o špatnou zkušenost.

Tak s takovou reakcí jsem se ještě nesetkal a že toho s dětmi napovídám. Těžko říci, kde byla chyba, možná příčina byla předchozí nepříjemné zkušenosti a z toho vznikající nedůvěra....BTW, souhlasím s nadpisem a taky karma pro váš blog.

Také snažím pochválit děcka, protože si moc dobře pamatuji jak to lichotilo i mě. Souhlasim, asi paní neměla dobrou zkušenost a to potom člověk neni tak komunikativní. Také karma.