Škola vzhůru nohama a to doslova

Jak chodí učitelka do školy na opačné straně planety

A tak opět nastal čas navrácení do školních škamen, ano přiznávám, je to poněkud nepohodlné a zdá se, že i dost neobvyklé v porovnání s naší klasickou školou. Ač za prvé je nutno zohlednit, že škola je pro dospělé (ač ne všichni se tak chovají a při dnešní návštěvě IT učebny jsem zcela jasně rozuměla nabádání jednak učitelovo a jednak nadřízeného, že nejsme ve chlévě a všechen rubish - odpadky patří do binu – odpadkového koše). A za druhé, že je placená. Tímto bych tedy ráda zmínila i kvalitu služeb, které se mi zdá byly (jak už to v reklamních letácích bývá) poněkud nadneseny. Ano rozřazovací test byl proveden, ale když zjistili, že nemají dost studentů mé úrovně, šupli mě, kam se jim hodilo. Ano internet je k dispozici, ale na své stránky emailu se nedostanete- firewall je nastaven proti chatovaní, takže se nedostanete ani na méně bezpečné stránky, což jsou shodou okolností i stránky, kde je třeba si zažádat o tax file numer neboli daňové číslo, které je třeba k legálnímu zaměstnání, jež máte jako student povoleno v polovičním úvazku. Docházka je perně sledována a v případě, že máte nižší než 80% účast na kurzech, jste hlášeni imigrační kanceláři a ta již podnikne následná opatření. Pokud se vám však stane, že pod vlak, kterým se denně dopravujete do školy skočí sebevrah a vy tímto máte ne vlastní vinou zpoždění více půl hodinu, vaše omluva se nepřijímá a do hodiny vás stejně nepustí…neb je dovoleno zpoždění pouze 10 min a tak přijdete o celý 2 hodinový blok. Báječně nesmyslné pravidlo…a ani dohlížející učitel nepřihlédne k objektivním skutečnostem, o kterých barvitě píšou v tisku příštího dne.

No a konečně ke spolužákům. Žlutá je tu velmi módní barva pleti a s ní zcela nesrozumitelná výslovnost čehokoliv. Tedy pro Evropana, který je zvyklý na spíše přehnanou než polykací výslovnost. Jak jsem byla upozorněna šišlající spolužáci jsou prostě všichni Asiaté a nic s tím nenadělám, je třeba si tedy připravit uši na záměnu koncovek ve zcela jiné konsonanty a frekvenci slov podobající se rychle střílejícímu kulometu se zvýrazněním nespojitosti jednotlivých slov. No co, angličtina je přeci tak melodická, takže jí Asiaté mohou směle převést z fádní evropské  polychromatické řady tonů na, v Asii tak oblíbenou, pentatoniku. A tak dnešní sny budou zcela jistě žluté, neb barva pleti Malajců, Filipínců, Srí Lančanů, Nepálců, Korejců i Vietnamců je přeci pro nás Evropany pořád do žluta. A do dalšího dne (no asi to bude úkol spíše na delší období) si dám za úkol naučit se rozeznávat jednotlivé asijské typy. Ale musím přiznat, že se zde najde i Čech (ano pouze jeden), Švýcarka, několik Rusů a Chorvatů a jeden Maďar. Takže složení školy je skutečně velmi internacionální a vzhledem k vzdálenosti má většina učitelů trochu problém s tím, že Česko už není Československo a tak je při tom naše 2hlavá menšina tohoto semestru na celé škole ponechává. Ale musím přiznat, že učitelé alespoň vědí, kde je Evropa, což se o mnoha studentech říci nedá. Při bližším ohledání studentů na hodině IT, kde jsem se zcela náhodou ocitla mi nedalo se nezaposlouchat do výkladu učitele. „No tak co vás bude asi zajímat, když pojedete do cizí země třeba někam do Evropy?“ a na to dotaz žáka:“To je tam co New York?“ A tak jsem si o žluťáscích udělala své mínění, ale nic nového pod sluncem, přeci víme, že vzdělanost nám obecně dosti upadá. A tak jsem se jen přesvědčila, že to není jen specifikum Evropy. Ostatně úsudek o učitelích v Austrálii jsem si vytvořila bohužel už doma, kdy jsem těsně před odjezdem v našem tisku četla zcela seriozní zprávu o tom, že Australští učitelé neumějí anglicky a že je s tím třeba něco dělat, takže se zavedou povinné testy. Věřím, že na učitele mojí školy to neplatí, ač naše lektorka Norci je původem z Brazílie. Ale tak třeba se to naučila pilně a poctivě a ted předává jen správná fakta… Inu svět je plný paradoxů, vždyť já jsem také na druhé straně světa a vůbec z té koule Země nepadám :- )  

PS: Po 10 dnech školy jsme se s kolegy spolužáky dohodli, že už máme dost odmítavých postojů vedení školy a naše požadavky a za velké podpory učitele, který tady mimochodem moc práv nemá, neboť klientem je tu platící student, že sepíšeme všechny stížnosti a doručíme je s podpisy studentů vedení školy. I učitel nám potvrdil, že je třeba něco dělat neb v porovnání se školou státní, kde učil dlouhá léta, má zde k dispozici pouze tabuli a fix, kdežto ve škole státní měl od interaktivní tabule přes DVD ve třídě i možnost soukromého užívání notebooku. Že by rozdíl v lokaci peněz daňových poplatníků a penez v soukromé sféře?