Beznaděj

Chvíli i trvalo než jsem našla správný název pro tuto kapitolu, ale myslím, že toto je přesné pojmenování některých mých snah.

školní toída Melbourne Týká se to ted školy. Jak už jsem zmiňovala hned na začátku mého studia jsem se velmi podivila jak celá škola vypadá a jak funguje. Postupem času jsem se přesvědčila, že to je názor mnohých kupodivu i barevnějších nejen evropských spolužáků. A tak moje snaha vyústila do sepsání dopisu adresovaného řediteli Holmes Colledes s výčtem věcí se kterými jsme jako studenti nespokojení. Dopis podepsalo na 40 studentů, v podstatě jsem to dala do tříd, kde jsem znala učitele, takže jen vzorek studentů.

Dopis jsem chtěla poslat na vlastníka školy, ale jaksi jsem se nedověděla jméno. Po marném zkoumání internetových stránek jsem se ptala učitelů, ani jeden z učitelů ani recepce nevěděli jméno generálního ředitele nebo vlastníka, jen prý Managing Direktor bude dostatečné adresování…nevím, jestli se to dostalo do správných rukou až na zamýšlenou adresu,ale reakce ředitele Melbournského kampusu byla následující. Po páteční předání na recepci se dnes, ve středu, objevila reakce. Respektive objevil se samotný ředitel kampusu Terry Malone ve třídách, kde byli podepsaní studenti. Jeho velmi agresivní jednání od prvního slova překvapilo nejen mě, ač už jsem s ním měla co dočinění. Výčet toho, jak se uklízí 3 denně a jak jsou všichni dokonale přesní a nic přeci není špatně, jsem se pustila do křížku s touto osobou. Nemohu ho pojmenovat jinak než osoba, neb jeho neskutečně agresivní tón mi nic jiného nedovoluje. Jednání zcela zbytečné a ačkoliv se mě několik studentů snažilo zastat, v podstatě mě nepustil ke slovu. Toto se opakovala i v dalších třídách..agrese, vztek…neochota cokoliv řešit, jakkoliv se bavit…po této roztržce se nedalo než debatovat..ohromení spolužáci byli zajedno, že tato škola skutečně není doporučeníhodná. A po výuce jsme se potkali venku před školou a reakce studentů i učitelů byla jednoznačná..demokracie je jen pro vládnoucí..nám nezbývá než jediné..bud školu opustit..což ale většina dlouhodobě studujících neudělá, neboť by přišla o značnou část již zaplacených peněz- min 20% z ceny nebo trpět a dotrpět….…tržní hospodářství tedy nevyřeší všechno..ač jsme se shodli, že další obranou je pouze nedoporučení školy a urgence u agentů v domovských státech, aby další žáky neposílali..ale bohužel víme své..agenti mají provize a tak na pokud jsou provize dostatečné, další se nedostávaní na náklady školy. Opět začarovaný kruh peněz……a tak si připadám lapená v pasti…kde se stala chyba? Možná je dobře nasměrovaná snaha místního australské vlády jak dostat peníze domů..studentské vízum je prostředek, jak v Austrálii pobývat déle a přitom pracovat…samozřejmě všechno se dá obejít i toto, ale pokud je legální cesta…ne dost je to pouhá filozofie šedá teorie, zelený strom života….

Další ohledání situace místních škol mě dovedlo k názoru, že zde existují dva typy škol: jedna je pouze na oko- levná a v podstatě jen na získání studentského víza, vedená „velmi dobrými“ obchodníky, na kvalitě nezáleží hlavně, že jde business a druhá, která by se měla zabývat i kvalitou, ta, co vás chce něco naučit a jde jí o klienty jiného druhu…výuka je zábavou a kvalita je na prvním místě..tato se samozřejmě platí. O škole Holmes jsem se domnívala, že patří mezi ty lepší (aspoň cena by tomu odpovídala), ale zdá se, že tomu tak letošní školní rok není. Od tohoto roku se změnil management (jak se zde velmi často reklamuje na obchodech „under new management“) a s ním i mnoho učitelů. Kvalita zdá se také utrpěla. A tak nápis nad vtipem na stránce, kterou jsme právě probírali, se zdál více než příhodný: „Mammon Industry“. Myslím, že není třeba překládat a nejraděj bych tímto nápisem přes noc přelepila nápis Holme Colleges na budově naší školy.

PS: A zdá se, že to bude mít dohru…dnes jdou učitelé studentů, kteří podepsali petici na kobereček….

Učitelé žádné problémy neměli, jen se zjištovalo zda  v tom mají prsty…a změny nastaly..po 3 týdnech jsme objevily vyčištěné koberce…dál se nechám překvapit…