Nekrologů si jistě přečteme hodně a tak si dovolím netradiční pohled na úmrtí našeho emeritního biskupa.
Před pár týdny mi Orlové poslali pohled z jejich návštěvy u arcibiskupa Karla Otčenáška. Bylo na něm i jeho rukou napsáno: "Žehnám a blahopřeji +Karel arcib.". Na památku si otce arcibiskupa i vyfotografovali při psaní tohoto milého přání a požehnání. Mám fotografii i pohled pod sklem na pracovním stole.
Před necelými dvěma týdny jsem byl v Hradci Králové na intronizaci nového biskupa Mons. Jana Vokála. Arcibiskup Dominik Duka mu předal biskupskou hůl, kterou jemu kdysi předával právě otec arcibiskup Karel, kterému již zdravotní stav nedovolil se osobně této události zúčastnit.
Nový biskup nastoupil, emeritní odešel na věčnost. Trochu v tom vidím symbolickou paralelu, kterou jsem popsal ve svém starším blogu a který se váže k mojí rodině. "...Když se táta vrátil po několika měsících strávených na onkologii, urologii a dalších nemocničních odděleních, zeptal se děda mojí mámy: „ Tak se nám hospodář vrátil zpátky? A bude to dobrý?“ Na obě otázky dostal kladnou odpověď. A za dvě hodiny zemřel. Jako by na tátu čekal. Dočkal se, spokojeně usnul a k polévce, kterou mu máma přinesla, se už neprobudil."
Vypadá to, a snad to tak i je, že Mons. Karel Otčenášek počkal, až příjde Mons. Jan Vokál. Pak teprve "odešel napřed", jak říkají Irové. Tak to vživotě chodí. Hospodář odchází, když předá svou pastýřskou hůl následníkovi. Život pokračuje v dalších generacích.
Odpočinutí dej mu Pane a světlo věčné ať mu svítí. A nově nastoupivšímu biskupu Janovi, hodně Božího požehnání a darů Ducha sv.
