Tobruk - ani Lipany, ani Vítkov. Spíše Borodino

Nechal jsem se zlákat na nový český film Tobruk. Válečné filmy mám rád, stejně jako Sklep a Vltavu. Válečných hrdinů si vážím. Tak jsem šel.

Podobně jako u Tmavomodrého světa jsem odcházel zklamán. Dějová linka příběhu byla slabá. Dezertér byl ve filmu zbytečný. Snad jen aby více vynikla závěrečná scéna. Spíše než umělecká třešnička mně připomněla sklepáckou scénku "bez pointy" či lehký kýč. Kdyby tam celá zápletka nebyla, filmu by to neuškodilo, možná naopak by bylo více prostoru pro reálie a detaily z života vojáků. Atmosféra byla totiž hlavní devizou filmu.

Když pominu návrat "ztraceného syna" ke spolubojovníkům, tak jsme viděli návštěvu nevěstince a tři přestřelky. trochu málo, myslím. Ke cti autora patří, že tam uměle nenamontoval milostný motiv.

Lze říci, že film zůstal na půli cesty. Pokud chtěl připomenout  Tobrucké krysy, tak se to jistě povedlo. Jakkoli pamětníci některé detaily popírají (např. vulgarismy). Ale čekal jsem více. Takovýchto filmů už jsem viděl více a mnohé byly i lepší. Takový Stalingrad se Němcům určitě vydařil lépe. Každopádně je ale Tobruk lepší než kýčovitá oskarová slátanina Anglický pacient.