Jakub Pokorný napsal ve svém článku v MFDnes ze 23.1.2012 , že nedáváme voličům jasnou zprávu o tom, kam se přikloníme, jestli k nynější koalici, nebo k ČSSD. Volič se prý dočkal tradiční lidovecké reakce.
Skutečnost je taková, že jsem jak v úvodním, tak v závěrečném projevu na sobotní ideové konferenci, kromě kritiky stávající koalice a také socialistických postupů při rozdělování peněz, které nabízí ČSSD, jasně řekl: „Naše priority pro sestavování koalic budou jasně pojmenovány a dodrženy. Už dnes mohu říci, že jednou z těchto priorit bude Společné zdanění rodin, přes to zkrátka nepojede vlak!“ Z toho vyplývá i naše podpora daňové progrese – rovná daňová sazba sklidila naopak naši kritiku.
Lidovci nejsou na politické scéně proto, aby se k někomu lísali. Jestli se k někomu přikláníme, pak je to německá CDU. Ve svém programu se budeme hlásit k hodnotám, které jsou typické pro současný (a naší vládou zamlčovaný) úspěšný ekonomický kurs německé CDU. Je to kurs úspor ve státní správě, bez sociálních škrtů. Kurs chytrých prorůstových opatření. Kurs, který snížil zadlužení Německa skokově během roku 2011 o 75%! Naše vláda i opozice o něm mlčí. Buď z neznalosti, nebo naschvál. Protože jdou jedni i druzí zcela opačným směrem. Vláda cestou zmatených nesystémových opatření, dušením ekonomického růstu a frontálním útokem na solidaritu, sociální demokraté pak cestou nedůvěrou v lidskou kreativitu a štíhlý stát s malými zásahy do ekonomiky i svobody občanů.
Naše kritika současné vlády přichází zprava a z konzervativních pozic. Tyto pozice jsou charakterizovány důrazem na hospodárnost, chytré investice a snahou o sociální smír orientovaný na pomoc jen těm, kteří si sami pomoci nemohou. To je něco, co od současné vlády čekat nelze a od sociální demokracie už teprve ne. TOP09 se přiklonila k ODS, když je s ní v koalici jako slabší partner? Nebo se zase přiklánějí jenom lidovci?
Jasně jsme dali najevo, že chceme být třetím křesťanskodemokratickým vrcholem trojúhelníku, který s reformovaným socialismem a neoliberalismem tvoří běžnou politickou kulturu u našich západních sousedů.
Vytváříme seznam priorit, bez jejichž splnění nebudeme v ŽÁDNÉ VLÁDĚ a půjdeme raději do opozice. Již na ideové konferenci jsem jasně uvedl, že to mimo jiné bude progresivní zdanění fyzických osob a víceleté financování neziskového sektoru. Šrámkovo „Být přitom“, které Lux doplnil o: „…a tvořit to“, již celou řadu měsíců doplňuji o „…ale ne za každou cenu, ale jen za splnění našich základních a dopředu daných limitů, přes které nejede vlak“. Musíme tato fakta asi více zdůrazňovat.
Je vidět, jak hluboko jsou některá klišé a předsudky hluboko v lidech o křesťanských demokratech zakořeněny. I kdyby nás vedl svatý, měli bychom dokonalý program, tak budeme mít nálepku, Kainovo znamení, cejch. Jenže na politiky se nevztahuje antidiskriminační pravidla. Nevadí, je to v pořádku. Boj proti předsudkům a zlomení omílaných a nepřesných klišé je jedním ze základních úkolů nového vedení strany.
