Při výčtu současných ministrů, včetně premiéra, a jejich bývalého členství v KSČ jsem si uvědomil, že i dvacet let po pádu komunismu se stále vyplácí členství v KSČ.
Chci na úvod říci, že vidím rozdíl mezi těmi, kteří nadšeně vstupovali do KSČ po válce a věřili v ideály a neprohlédli skutečnost ihned. Kdo však vstoupil do KSČ za normalizace a v osmdesátých letech, pak už věděl, kam vstupuje.
Soubor komunistů ve vládě není ničím novým. Porevoluční vlády ODS byli komunisty také slušně naplněny. Dyba, Kočárník, Stráský atd. O vládách ČSSD ani nemluvím. Vždy si vybavím, jak člen ODA, ministr V. Dlouhý kdysi prohlásil, že kdo byl schopný, tak se k nim dal, aby mohl odborně růst. Tehdy můj otec zbledl a pak zbrunátněl. Od té doby přestal ODA volit....Měl před "revolucí" nabídku jít pracovat na vysoký post na ministerstvu, ale musel by vstoupit. Odmítl to a tak zůstal v zaprděném maloměstě přesto, že měl opravdu na víc.
Ukazuje se, že vychcánci, kteří do KSČ vstoupili z prospěchářství, z toho těží dodnes. Jsou premiéry, ministry, ředitely, podnikateli, vysokými úředníky. Ti, kteří to neudělali, byli znevýhodněni. Nebyli v těch pravých funkcích, na správných místech, neměli kontakty a zkušenosti. Takže i dnes šéf národní fronty v okresním městě může dělat ředitele státní instituce, zatímco disident mu jenom dělá podřízeného, ačkoli má více odborných publikací, titulů atd. Holt nebyla vůle pana ředitele odvolat. Navíc už komunista není, vystoupil...
Nedokázali jsme se ani po dvaceti letech s komunismem vypořádat. Když jsem byl mladší, říkal jsem, že všechny od okresních tajemníků, předsedů strany až po ministry před rokem 1989 měli zavřít. A pár těch nejhorších vrahů a pohavárů pro výstrahu pověsit.
Dnes už to vidím jinak. Místo trestu smrti měli dostat někteří doživotí za velezradu. Já vím. Urválek, Grebeníček, ale i Vladimír Tlustý a tvůrce komunistické Ústavy Jičínský se mi smějí. Být v KSČ se vyplácelo před Listopadem i nyní.
Je mi smutno.
