Euthanazie, zvířátka a Blesk

Díky naší uklízečce si mohu občas prolistovat  Blesk nebo Šíp. Má to svoje výhody. Mohu tvrdit, že  ho nekupuji, a přesto vím vše o celebritách, haváriích a uchylárnách. Navíc ušetřím. Nedávno se objevil článek o psu, který zemřel. Uvědomil jsem si, že to není  záležitost pouze bulvárního tisku.

I v seriozních médiích, včetně MfD a veřejnoprávní televize, se občas objevují v souvislosti se zvířaty pojmy, které se jinak používají u lidí. Přitom máme pro ně "zvířecí pojmy". Například jídlo. Existuje neutrální pojem potrava. Hovorově řekneme žrádlo, spisovně krmivo. Zvířata nejedí, ale přijímají potravu, žerou, jsou krmena, pasou se atd. Zvíře nezemře, ale hovorově chcípne, spisovně uhyne. Nedojde ke smrti, ale k úhynu. Latinské slovo kadáver, které zná jak humánní, tak veterinární medicína se dá přeložit jako mrtvola u lidí, ale nespisovně jako chcíplina, spisovně jako mršina nebo zdechlina u zvířat. Existují výrazy jako mrchoviště atd. Nejsem jazykovědec, ale na těchto případech chci ukázat, že i v jazykové oblasti dochází k posunu, který, po mém soudu, kopíruje děj ve společnosti. Tedy, že se v myšlení mnohých lidí nerozlišuje mezi člověkem a zvířetem. Tvrzení typu "člověk je chytré zvíře a proto mají mít stejná práva " lze slyšet i od lidí, které nelze s jistotou řadit mezi extrémisty. Vyplývá to asi ze stále vyššího sociálního významu chovu mazlíčků v domácnostech. Zvířata mají speciální obchody s krmením,  oblečky a hračkami. Mají hotely, kliniky a školky. Některá zařízení mají funkce jako domovy důchodců a invalidovny. A domácí mazlíčci mají  dokonce hřbitov (včetně křížů nad hrobečky), prý i krematorium. Kolegové v ordinacích byli nuceni přejít v hovorech s majiteli na tvary slov, používaných jinak u dětí. Například kakat. Jistě, máme se zvířaty mnoho společného, jsme živočichy, ale myslím, že stále má význam rozlišovat mezi lidmi a zvířaty. Vzpomínám si, jak se některé osobnosti rozčilují, když zjistí, že zvíře je v našem právním řádu považováno za věc. Je to pozůstatek římského práva (i když víme, jak to bylo v římském senátu s koněm). Zvíře prakticky jistě není věcí ve smyslu neživého objektu, ale právně to tak je. A domnívám se, že z praktických důvodů i dlouho bude. Pokud by se z věci stala osoba, vznikla by práva a povinnosti.  Problémem je už jen definice, co zvíře je. Např. zákon na ochranu zvířat proti týrání hovoří jen o obratlovcích mimo člověka. Takže hmyz zvířátkem podle tohoto zákona není. Domnívám se, že nejjednoduší definice je odečíst od živočichů člověka a máme zvíře. Musím končit, tak na závěr ještě jedno slovo-euthanázie. Překládá se jako dobrá smrt, usmrcení nevyléčitelně nemocné a trpící osoby na její žádost, ze soucitu atd. Ale u zvířat se používá překlad utracení. Možná, když si dáme do souvislosti tento význam pojmu, dostane se nám jiného úhlu pohledu i na euthanázii u osob. Jakkoli jsem zastáncem používání oddělených výrazů u zvířat a lidí.