Domeček se zvonečkovejma ušima

Tak nazvala svůj obrázek moje čtyřletá neteř Klára. Nemyslím si, že nemám fantazii, ale tohle mě dostalo.

Neteře mám dvě, mladší Adéle budou dva roky. Užívám si je. Svoje děti nemám (doufám, že jen zatím) a tak s nimi zažívám spíše radosti a ne každodenní starosti jako jejich rodiče. Dělám s nimi kraviny, jsem jejich oblíbená hračka a rozmazlovací strejda.

A když holky něco řeknou nebo udělají, že se můžu smíchy roztrhnout, tak na to pak vzpomínám ještě hodně dlouhou dobu. Je s nimi prostě legrace a mám je rád.

 Nechápu, jak někdo může děti týrat nebo je dokonce zabít. Natož svoje.

Už se těším, až v televizi uvidíme taky normální fungující láskyplné rodiny a ne jen patologické uchylárny.