Co bychom ještě chtěli? Toleranci!

Petr Honzejk se rozhodl bojovat s předsudky a "homofobií" ("Co by ještě chtěli?, HN 8.10.) Podle komentátora HN se ode mne jako od předsedy KDU-ČSL zkrátka čeká, že se při vyslovení slova homosexuál otřesu odporem. Dále tvrdí, že lidovci jakoukoli vstřícnost k homosexuálům odmítají a pro část lidoveckých voličů je "homofobie součástí identity".

To jsou silná obvinění bez důkazů. Petr Honzejk předvádí přesně to, co sám kritizuje. Tedy předsudky a falešné dojmy. A kritizuje nás, že nemáme argumenty. Máme. Uvedli jsme je i v našem stanovisku k zákonu o adopcích dětí homosexuálním partnerem. Petr Honzejk si je nenamáhal přečíst. Nebo se zeptat. Nebo se podívat na tiskovou konferenci.
Tak jen pro osvěžení paměti ony argumenty uvedu:
1. Pro KDU-ČSL je na prvním místě zájem dítěte (zatímco žádné "právo na adopci" neexistuje).
2. Autoři zákona neuvedli, v čem podle nich současná právní úprava nedostatečně chrání práva dětí žijících s registrovanými partnery.
3. Pokud jde o úmrtí biologického rodiče, je už dnes možné, aby ho pozůstalý partner adoptoval, pokud je to v zájmu dítěte.
4. Co se týká povinnosti podílet se na výchově dítěte, tu má partner rodiče již dnes, pokud žijí ve společné domácnosti.
K tomu je třeba dodat, že návrh zákona přišel těsně před volbami a bez řádné celospolečenské diskuse. Tato debata proběhla naposledy při přijímání zákona o registrovaném partnerství. Jeho obhájci tehdy výslovně ujišťovali, že v oblasti výchovy dětí nemá v žádném případě konkurovat manželství.
Adopce dětí partnerem v homosexuálním páru je pokusem tento konsensus prolomit s vidinou dalšího postupu. A touto "salámovou metodou" přiblížit registrované partnerství institutu manželství.
Přitom na rozdíl od "práva na adopci", které není nikde zakotveno, výsadní postavení rodiny tvořené mužem a ženou chrání čl. 32 Listiny základních práv a svobod. Předložený návrh toto postavení rodiny relativizuje. Argument, že je tradiční rodina beztak ohrožena, pro nás rozhodně není důvodem, proč jí zasadit další, politicky motivovaný úder.
Nelze si plést homofobii, toleranci a politický aktivismus. Česká společnost obecně je k homosexualitě tolerantní, stejně jako KDU-ČSL. Uznáváme, že každý má právo v rámci zákonů žít, jak se mu zlíbí, a platí to pro každého, i pro homosexuální členy KDU-ČSL.
Nám jde skutečně o podporu výchovy dětí (daněmi, penzijním systémem atd). A to nejen v kompletních rodinách, ale i třeba matkami samoživitelkami. Právě proto, že na prvním místě je pro nás zájem dítěte, nikoli naše ideální představy.
Pokud nechceme změnu zákona, protože náš právní názor je, že současná úprava je dostatečná, neznamená to, že bojujeme proti homosexuálům. Někdo na to může mít jiný názor. Ale to mu nedává právo nazývat nás bez důkazů předsudečnými homofoby.