V hlavní roli - skříň

Lepší vyhořet než se stěhovat?  Já s tím tak úplně nesouhlasím – přijde mi, že i když se do stěhování dají naprostí amatéři,  tak  je přeci jen větší šance, že vám alespoň nějaké věci zbudou a nebudete pak hloubavě čučet  jen na holé zdi.

Ostatně při stěhování si člověk tak nějak

- protáhne svaly /většinou tak parádně, že se pak minimálně dva dny bojíte napít čehokoliv, protože vám to roztřesené ruce okamžitě rozkymácí a následně šplouchají na tričko, v případě světlých kalhot naopak neomylně přímo do klína/

- otestuje schopnost těla v hojení modřin, podlitin a drápanců / to ses ještě stihnul někde porvat při tom stěhování?/

- posílí vaše vyjadřovací schopnosti  /zvlášť se skříní na hrbu v zákrutě úzkého schodiště. Ještě že se stěhujete pryč, protože v tomhle  domě už se nikdy nemůžete ukázat, pohoršili jste totiž naprostou většinu sousedů nepěkným křikem směrem k té dřevěné megeře těžké, málo hezké skoro nic!

-  utuží vazby k ostatním stěhovákům / zvedni to vejš, néé u tebe, toč to, zvedej, levá, řek sem levááá, no tak myslím asi moje levá, ne?  to ti snad měl dát rozum!  Ježiš, ty si jelito! Taky tě nenávidím. Asi omdlím, ještě držíš? už jen jedno patro. Jsi úžasná!  Zlatá doba kamenná, každej měl jen svůj pazourek a uháněl.  K čemu máme tenhle hnusnej stůl?  Já to hodím z okna. Cože nejede výtah? Se zabiju! Nebo Tebe.  Tak to drapni a jdem …

 -  taky ověříte kvalitu stěhovaných věcí a svého vztahu k nim/ do řitě, se uštípnul roh nebo co? Z čeho to dělají? Hm, se mi zdá, že to už tam bylo!  Ta kytka je snad živá, že mě neustále bodá do krku, já ten list normálně ukousnu, protože položit to tady prostě nemůžu. Kurňa, upadnul mi ten tvůj památeční porcelánovej medvěd, no bohužel, hlava pryč. Uf, konečně! Já tady tu skříň nechám, já jí nesnáším, je těžká jako kráva. Stejně je hnusná. Kterej blb jí poškrábal ty dveře?  To je krumpl neskladná. Na co máme tolik toho nádobí, to je snad i sousedů ne?

Je to nápor na nervy i tělo, ale pak ten pocit, když se rozhlídnete po novém bytě, hodíte nohy na ten stůl s oprýskaným rohem, otevřete si víno a po první sklence se slastným úsměvem, zcela vyčerpáni, upadnete do stavu velmi podobnému komatu. A pak přijdou sny – o partičce silných, příjemných stěhovákům vzhledem ne nepodobným Dannyho parťákům, kterým jen prstem ukazujete, který kousek mají odnést a následně kam si přejete, aby byl v novém prostoru umístěn ….