- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
díky! (I když mi na konci ten úsměv zamrzl, to ale není Vaše vina.)
Spěchám takhle na metro, strašné haldy mokrého sněhu všude kolem, že tam zbyla jen taková úzká cestička. Autobus už přijíždí ale všude se tam mátožně motají nějaké postavy a překážejí seč můžou. Odstrčil jsem ta nemehla stranou a běžím k přechodu a najednou prásk, nějaká bába mi asi podrazila nohy div že jsem nevlít pod autobus a jak jsem padal, ještě mi snad chtěla ukrást rukáv od zimníku. Zkusil jsem se vykroutit ale držela pevně, až když jsem na ni vykřikl „ co si to dovoluješ?“ tak mě nechala. Radši jsem co nejrychleji utekl.
tohle je specifikum autobusů, do tramvaje se lidi nějak lepší naskládají, a navíc jsou i větší, ale taky už jsem takovéhle zážitky měla. No zimě zdar.
Zrovna v pondělí jsem musel vystoupit z tramvaje přes nerudného dědka (za mnou vystupovalo dalších několik lidí), který začal nastupovat okamžitě po otevření dveří s laskavou žádostí "Tak sakra uhni!".
Pokud jsem zaregistroval, jeho následující dosednutí do špinavého sněhu bylo spolucestujícími vítáno, ale není každý den posvícení...
a ja se vzdy v duchu vsem temhle lidem smeju, co bezi z eskalatoru, div si nerozbijou hubu a do vsech strkaji, zatimco ja si v klidu ctu, protoze vim, ze za dve minuty pojede dalsi metro :)