Skleróza

  Skleróza obecně, je největšími strašákem nás dříve narozených. Je tisíce návodů jak jí předcházet. Trénovat mozek, je takový nejrozšířenější, jen dobře se radí, hůře provádí. Navíc, takového Alzheimra, toho neřáda a metlu moderní civilizace, zastavíte jedině dobře mířenou ranou doprostřed čela. Jen to musí být včas, když ještě víte, kde máte pistoli, nebo něco podobně průrazného.

 

„Neměla bys ty chryzantémy zalít?“ Praví starostlivě můj muž. Když se nudí, vyhledává mi práci.

„To nejsou žádné chryzantémy,“ jsem vzteklá, protože ruší mé kruhy.

„Tak jak se tedy jmenují?“ Nedá si pokoj. Dokonale vytržena ze soustředění, chtíc domalovat poslední lístek růže, snažím se odpovědět, ať už mám od něj pokoj. Marně. Název nenalézám, a že se snažím!  Pak rezignuji.

„Šmarjá, já nevím“ Začíná se mě zmocňovat docela hrůza. Jak se sakra jmenují moje oblíbené kytky?

„Ha, ha, sklerotiku,“ je rozveselen. „A pak, že já jsem starý sklerotik, asi je to nakažlivé. Ale v tom případě jsem to chytil od tebe.“

Zoufale se dál snažím vydolovat, ze své zbytkové hmoty, název. Á, bé,  cé, dé, é, ef, gé há. Mám to!

„Hortenzie.“ Zařvu vítězně. „Panebože ty to vidíš!“ Řve potichu moje mysl.

 

Skleróza je zrádná. Nebolí. Žádné píchání v těle, loupání, nebo nevolnost vás neupozorní, že se k vám plíží. Jen takovéhle výpadky. Když si stěžujete přátelům, tak se dozvíte:

 

 „Klídek. To je úplně normální, já jdu do sklepa pro dvě věci. Vrátím se třemi, úplně jinými.“

 

„Čéče, čumím na bednu a najednou auslág jak v obchoďáku. Jak se tenhle herec jmenuje? Nevím. Druhý den si vzpomenu, že to byl Lábus, žádnej nějakej neznámej herec, Lábus, chápeš?“

 

„Já tyhle pultové prodejny nesnáším. Papír s nákupem zapomenu pravidelně doma. Pak tam stojím, čumím jak puk, a lovím v hlavě, co jsem potřebovala. Abych nebyla za vola, nakoupím. To co opravdu potřebuji, ale nikdy. V sámošce to třikrát obejdu a občas i najdu, co potřebuju,“

 

Podobnými příklady vás přátelé ujišťují, že ještě nejste úplně blbej, ale neuklidní. Neuklidní, protože mi na mysli vytanou příklady totální sklerózy. Sklerózy, kdy už já budu v klidu, a okolí ze mě bude šílet. Děti si mě budou, v tom lepším případě, přehazovat jako horkou bramboru, v tom horším mě šoupnou do nejbližšího ústavu.

 

Vzpomenu si na svoji babičku. Skutečnost, že jsem to měla v rodině mě drtí, a bojím se ještě víc. Vytane mi na mysli, jak jsem ji, svoji milovanou babičku, navštívila v nemocnici, po operaci žlučníku.

„Ahoj, jak se máš?“ Obligátní otázka. Do vázy dávám kytici a napouštím vodu.

„No nevím, ale jedno ti povím, už jsem byla na lepším zájezdě.“  Odvětí babička klidně. V jejím pohledu vidím, že pátrá, kdo jí tak blbou otázku pokládá. „Jo a Adolf se zase ztratil.“

„Babičko Emičko, jsi v nemocnici a ne na zájezdě, a děda už tu s námi dlouho není.“ Snažím se ji uvést do reality.

„A která ty jsi, že to tak dobře víš? Včera seděl tam co ty teď, tak si nevymýšlej! Co bych dělala ve špitále? Mě nic nebolí.“ Hlas je pevný jako skála, řeč srozumitelná, jasná.

Rezignuji, děda Adolf je už dvacet let po smrti a její žlučník v nemocniční spalovně.

 

Vyslechnu si příběh přítelkyně, jejíž matka strávila konec života pobíháním po soudech a stanicích VB (rozuměj: Veřejná bezpečnost). Věděla jen dvě věci: Že se chce dát rozvést, a že komunisti byli svině (její výraz, ale nelze než souhlasit). V podatelnách všech soudů ji už znali dobře, tak aby měli pokoj, dali jí razítko (stačila datumovka) a ona odcházela spokojená. Druhý den tam byla znova. Když, ale objevila služebny tehdejší VB, začal to být problém. Uvědomovala si poměrně správně, přes těžkou sklerózu, že co policajt to člen KSČ. Neměli pochopení pro její dotazy, zda jsou členy KSČ. Když jí řekli, že ano, ona konstatovala, že tedy musí být pěkná svině. A byl malér.  Většinu zadržení a hrozeb žalobou, pro urážku veřejného činitele, vyřešilo nakopírování lékařské zprávy, balík kávy a omluvy. Párkrát, od těch hodně uražených správní pokuta. Nepomohl ani doprovod členů rodiny na jejích obchůzkách. Uviděla uniformu (třeba i nádražáka), ulicí se neslo její velmi hlasité: „Vidím svini.“ Nebylo moci, která by ji zastavila. Zemřela v péči rodiny. Přes smutek, si všichni zúčastnění konečně oddychli.

 

Vytane mi na mysl příběh Pavla Tigrida. Ten Alzheimra vyřešil ještě dřív, než se ho zmocnil úplně. No to by šlo, i když bych asi zvolila jiný způsob, nemám ráda krev. Je tu jedno velké kdy? Jak sakra poznám, že teď, že za čtrnáct dní už bude pozdě, protože nenajdu cestu do lékárničky. Prostě, kterak neprošvihnout ten správný čas, nesprovodit se ze světa zbytečně brzy? To by mě dost naštvalo, já mám totiž život ráda a docela si ho užívám. Je tu nakonec i sranda.

A tak zatím pro jistotu cvičím zbytkovou hmotu. Už jsem u integrálů. Učím se a vzápětí zapomínám anglické fráze. A už vím, i když mě vzbudí o půlnoci, že mám na zahradě hortenzie.  Ale bojím se dál.

Autor: Běla Polášková | neděle 16.11.2014 12:53 | karma článku: 13,02 | přečteno: 621x
  • Další články autora

Běla Polášková

Kohoutek

Tenhle příběh je hodně starý. Kdykoliv chci posuzovat nebo přijít na to, co chtěl autor abstraktního obrazu dílem říci, a odpověď nenacházím, mám nutkání rezolutně prohlásit: „ten pan umělec si dělá z lidí srandu“. Leč vzpomínka na onen zážitek, můj soud, respektive odsudek okamžitě zastaví...

7.3.2015 v 14:56 | Karma: 13,25 | Přečteno: 400x | Diskuse | Poezie a próza

Běla Polášková

Malý exkurz do duše šíleného golfisty

Dnešní den začal opravdu báječně. Probudil jsem se do slunečného rána, svěží a plný elánu. Taková rána jsou pro mě čím dál, tím více vzácnější. Častěji se probouzím s pocitem, že jsem celou noc tahal putny s uhlím do pátého patra, a se zbožným přáním spát ještě dalších osm hodin.

12.2.2015 v 14:17 | Karma: 8,31 | Přečteno: 343x | Diskuse | Poezie a próza

Běla Polášková

Den blbec

To ráno vstanete a cestou do koupelny si v bytě, který nemá jediný práh, si ukopnete palec. Moc to bolí. Pasta z kartáčku na zuby vám spadne do odtoku a odplave. „Den blbec“ je úspěšně odstartován...

29.1.2015 v 15:04 | Karma: 18,79 | Přečteno: 736x | Diskuse | Ostatní

Běla Polášková

Olomoucké syrečky na cestách

Jestli vás nějaký váš příbuzný někdy požádá o přivezení Olomouckých syrečků, zdvořile, leč rezolutně odmítněte. Leda, že jste tak velký extrovert, že vám pozornost široké veřejnosti nečiní potíže. Ani doma, ani v cizině. Možnost, jak splnit přání, je dokonalý obal, ale opravdu velmi dokonalý.

21.1.2015 v 15:16 | Karma: 20,73 | Přečteno: 1110x | Diskuse | Ostatní

Běla Polášková

Sex ve městě po Česku.

Seriály nemusím, velká část mi připadá úplně blbá. Ty, které jsem celkem sledovala, byly dva. Tudorovci (i když o králi Jindrovi mám jinou představu, co se jeho zevnějšku týká), ale mám historii ráda a i když tento příběh důvěrně znám, tak mi z něho moc neuteklo. Jediný, který jsem stíhala, byl Ranč u zelené sedmy. Měl všechno, příběh, skvělé obsazení a hlavně tam byla sranda. Další byl Sex ve městě (z toho mi sice polovina utekla), ale každý díl, který jsem viděla, mě náramně pobavil. A taky jsem tam našla vzdálenou paralelu s mými třemi přítelkyněmi, se kterými to táhnu životem už víc než třicet let.

13.1.2015 v 16:58 | Karma: 38,67 | Přečteno: 8770x | Diskuse | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Pohřešovaného manažera našli mrtvého, po noční nehodě patrně bloudil v lese

9. prosince 2024  9:39,  aktualizováno  14:34

Policisté v pondělí dopoledne našli pohřešovaného manažera e-shopu s hudebními nástroji Kytary.cz....

Velký test másla: Nejlahodnější vzorek nebyl ani bio, ani z alpského mléka

7. prosince 2024

Premium Lahodné máslo, které chutná a voní po smetaně, nemusí stát majlant. Jenže napěchovat jím mrazák,...

Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo

3. prosince 2024  15:18,  aktualizováno  4.12

Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...

Kvůli agresivitě Romy neregistruji, vyhlásila pediatrička po konfliktu s nimi

3. prosince 2024  14:21

S neurvalostí, agresivitou a urážkami se setkala v čekárně své ordinace dětská lékařka z Aše. Podle...

Bývalý syrský prezident Asad je s rodinou v Moskvě. V Rusku získali azyl

8. prosince 2024  11:42,  aktualizováno  20:39

Sledujeme online Bývalý syrský prezident Bašár Asad a jeho rodina jsou v Moskvě, kde od ruských úřadů získali azyl....

Prodlužte kompenzace za nucenou sterilizaci, naléhá Rada Evropy na Česko

11. prosince 2024  6:52

Komisař pro lidská práva Rady Evropy Michael O’Flaherty se tento měsíc obrátil na české ústavní...

Asad byl do azylu přepraven velmi bezpečně, uvedl ruský představitel

11. prosince 2024  6:34

Syrský prezident Bašár Asad, jehož režim o víkendu padl, byl do Ruska převezen velmi bezpečným...

Poslanci mají dokončit schvalování novely lex Ukrajina o ochraně uprchlíků

11. prosince 2024  6:01

Sněmovna má ve středu dokončit schvalování novely lex Ukrajina, která má zajistit uprchlíkům před...

Senát schvaluje, že budou prodejci zbraní muset hlásit podezřelé nákupy

11. prosince 2024  5:25

Senát ve středu schvaluje novelu zákona o zbraních, podle které budou muset prodejci zbraní a...

  • Počet článků 26
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1721x
Nejsem poeta, jen pozorovatel života. Proto mám ráda fejetony. Občas píši i povídky, ty si ovšem vymýšlím. Mám ráda humor, jsme tu chvíli a mrtví budeme dlouho. Nejsem si jistá, že ho umím, ale moc se snažím vidět jej za vším.