Vynikající životní pojištění rozhýbalo Česko.

Nejde o morbidní úvahu,ale o dokumentaci, jak se většinová společnost stará o své občany.Zprivatizovali jsme nesmyslně výrobu vody a stejné je to i s pohřebnictvím.

Tady je jeden z článků .

http://insurance.expertsinmoney.com/cz-fb-2?cid=597f28d499a02&source=google&medium=cpc&campaign=897839463&adgroup=46448674956&targetid=aud-358050518771&keyword=&matchtype=&ad=220810743316&network=d&device=c&devicemodel=&target=boomuserlist%3A%3A492560134&placement=cz.sputniknews.com&position=none&aceid=&ismobile=0&issearch=0&geo=1003795&geointerest=&feeditem=&gclid=CN-KwIeQqdYCFSUW0wodRpUBDg

Kdysi se vytvářely spolky přátel žehu a argumenty byly různé. Za dob reálného socialismu byly pohřby něčím na okraji společnosti, protože tam byly i vlivy ideologické,a to z obou stran barikády.

Dnes je mnoho úmrtí bez jakéhokoli pohřbu,protože na to mnohdy pozůstalí vůbec nemají prostředky.

Pojišťovnictví je obor využívající aplikovanou matematiku,ale pojišťovat pohřeb je čistá spekulace. Jediný rozdíl je v tom,že každý umírá v jiném věku a termín úmrtí se posunuje k maximální fyziologické hranici.

Současný stav je jen tvrdý byznys, bez náležité kontroly ze strany státu.Nedávno se diskutovalo v parlamentu o důstojnosti používání laciných rakví i když z principu pro spálení těla není vůbec žádná rakev zapotřebí. Samozřejmě je možno diskutovat,co se stát do toho vůbec motá. Když  tu rakev společnost neplatí,tak co má co nakazovat.

Ještě nejsme ideologicky zpracovaní nějakou budoucí filosofií a myslíme si,že děláme nějakou službu tomu zemřelému. Stejně jako při budování nějakého hrobu či mauzolea.

Chápu,že někdo ,kdo si buduje nějakou Image celý život,tak plánuje zachování této tváře po smrti.Jen jde o nějaký ideologický úhel pohledu,který se opírá na jedné straně o peníze a na druhé straně o něco imaginárního.

Jen to pojištění pohřbu se mi nedaří nikam zařadit do rozumné kategorie. Mnoho starých lidí si stejně šetří na pohřeb z nějakých důvodů. Samozřejmě z jistého strachu z této skutečnosti.

Osobně si myslím,že to je natolik choulostivé téma,že by i stát či společnost v tom všem měla hrát nějakou roli. Takové balzamování zemřelých pro předvádění těla na posledním rozloučení u mnoha národů, je jen určitá společenská hra. Některé "primitivní"národy dodržují určité obyčeje, jako jsou například  obyvatelé v Indii či Tibetu,kdy jde o jakousi duchovní záležitost a zemřelé tělo je jen pomůckou pro péči o nesmrtelnou duši. Na druhou stranu jsou zase společnosti,kdy se lidské tělo nějak konzervuje a uchovává dál, jako prostředek pro dočasné či trvalé usídlení duší.

V každém případě uznávám jednu ze zásad Islámu,kde jakékoliv pojištění čehokoliv je záležitostí odporující Božským zákonům a z hlediska světské moci je zakázáno.

Ještě,že vývoj celé světové společnosti je objektivní zákonitostí,která se neustále vyvíjí a lidé jsou pořád vzdělanější.

Třeba bude časem vše úplně jinak a lidí budou šťastni i bez pojištění svého pohřbu.

A to bude již v období,kdy nám bude líp !