Pojďme tvořit bleší trhy

Pořád jsem přemýšlel, proč je u nás jiná atmosféra, než třeba ve Francii, Polsku i třeba v Hamburku. A zjistil jsem, že tady sice byl fenomén určitých trhů po roce 1990, ale šlo o něco jiného. Byla to směs vychcanosti a potřeb něčeho nového.I já jsem tyto akce docela rád navštěvoval.Bohužel zmizely do nenávratna. Tradice se asi vytvořit nemohla. Šlo jen o prachy.

 Kdo někdy viděl takový dokonalý bleší trh ve Francii nebo Fischmarkt v Hamburku, tak ví o čem je řeč. Jde o společenskou událost, kdy jedni nabízejí mnohdy úplné pitomosti a druzí klábosí, posuzují a i kupují. Ale jde o tu atmosféru sounáležitosti a opravdovosti. Zde si nikdo na radost nehraje. Tady je ta radost ze života opravdová. V Praze ve Vysočanech je sice něco takového každý týden. Ale to je jasná komerce na hranici zákona. To není ten správný, radostný bleší trh. To je jen byznys.

Opravdu bych rád po snídani v neděli vyrazil na takovouto společenskou událost, hovořil, smlouval , popíjel a pojídal něco a odcházel s pocitem sounáležitosti v životě společnosti.

Možná na to nemáme ještě  vypěstované buňky. A nebo je to pozústatek útlumu z dob před rokem 1989.

Snad bude časem líp !