Neradostné úvahy odcházející generace v roce 2020.

Jsem přesvědčen,že většina starší generace odsoudila vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.To,že něco někde někomu říkali, vůbec nic neznamená. Vše bylo jen tragikomické divadlo. Podobné to bylo i v zaměstnání a školství.

Jsem přesvědčen,že následující úvahy nejsou jenom mé vzpomínky,ale jde o úvahy většiny pamětníků. Jen se někomu mírně zamlžila skla brýlí z důvodů nějaké následné kariéry. To je zase ta totalita dnešních dní. Nemohou říkat pravdu ani dnes.Vadí jim to,ale jdou ve stádu dál.

Někdo tenkrát  vymyslel " Poučení z krizového vývoje" a prosadily se docela logické pokyny,jak napravit věci minulé. Ty rozpory byly samozřejmě jen slabým odvarem podobných následků roku 1989, ale poměrně rychle to tehdejší společnost zvládla.

Na Vysokých školách i pracovištích se někde formálně recitovali kapitoly z tohoto " Poučení" a nebo se vše podkládalo propočty a úvahami "vědeckými".  Kupodivu kritika "kapitalistického systému" moc populární nebyla, a tak nastal hromadný útěk do zemí zaslíbených. Vesměs na základě naivních pohnutek,protože jen někteří měli tam na "Západě" připravenou pomoc. Těch politických utečenců bylo po rce 1969 minimum.Já nepříklad neznám ani jednoho.

Po určité stabilizaci za režimu, který přinesl Gustav Husák tady byla již snesitelná atmosféra. Ti problematičtí,kam jsem patřil i já. věděli,že nemá cenu ani žádat o devizový příslib,když nebylo možno použít z různých důvodů nějaké korupční aktivity. Technika byla sice ještě na velmi nízké úrovni,ale zpočátku šlo vycestovat i na falšovaná pozvání a záruky. Záleželo na zájmu někoho shora. To asi byla opravdu ta šílená totalita.

A život šel dál.

Studenti so učili dokonalou mozaiku vzájemně zapadajících možností "socialistického" uspořádání a většina lidí se s tímto pocitem citila relativně skvěle.Šedá ekonomika byla na úrovni kamarádských či sousedských výpomocí a kradlo se jen minimálně. Sto korun bylo docela dost velké jmění a soukromé budovy stály  na tu dobu sice obrovské,ale relativně spravedlivé částky. Zedníci pracovali za 10 Kčs na hodinu a výlety  byly financovány z fondů ROH( revoluční odborové hnutí) a dalších formálních institucí..

Nová generace to samozřejmě vůbec nemůže pochopit.Nám stačilo ke štěstí velmi málo. Až naivně !

Nikdo moc nerušil ani oslavy čehokoliv a kdekoliv, i když se tam říkaly politické vtipy. Vzpomínám na společenskou zábavu,kdy se řekla nějaká pikantní věta a k tomu se v rámci odpovědí používali titulky z "Rudého Práva". Sice tio byla pitomost,ale byla to zabava,kde se řechtali i členové Komunistické strany. Práskače a informátory StB jsme znali.Většinou měli již tenkrát určité trafiky,nebo výhodná místa hostinských,zelinářů,pracovníků masny a dalších,kteří jezdili služebně " na Západ".. I těch bylo docela dost a tak bujel i prodej pašovaných maličkostí. Digitálky se dali sehnat docela lehce.

Na hranicích se porováděla hra na pašeráky a policajty a takový výlet do NDR či do Polska byl docela adrenalinový zážitek. Vybrané hudební kapely si jezdili do zahraničí vydělat na aparaturu a pašovali se i automobily. Mnozí aktéři jsou ještě nyní na hudební scéně a nebo v aktivním pozadí v nějakých trafikách zasloužilců.

Drogy dnešního typu prakticky neexistovali. Občas se kombinoval alkohol a nějakým práškem,ale nebylo to nic strašného.

Většina lidí nebyla ve stresových situacích,jako je to dneska. Exekuce byla prakticky neznámá a civilní soudy většinou soudili nezaujatě. Těch porušovatelů zákona bylo skutečně minimum. V několika amnestiích se pustili ven i ti političtí.Pokud zvenčí neměli pokyny dělat ten odpor znovu,tak měli klid. Pár jedinců typu Václava Havla byla na okraji zájmu veřejnosti. Ani dnes přetřásaná "Charta 77" a umělecká "anticharta" nebyla nijak veřejností sledována. Těch "disidentů" bylo opravdové minimum.

Doba po roce 1989 uběhla hrozně rychle a filosoficky se zatím nic moc nemění. Opadává sice éra zbožňovaného Václava Havla a jsou vidět jeho obrovské chyby,do kterých ho někdo nasměroval.Naše politická scéna se změnila na pragmatickou platformu neoblíbených politiků.Václav Klaus je již jen malá figurka na šachovnici.

Kdo je dnes nějakým vůdcem ?

A co se děje dnes ?

Čekáme, kdo vyhraje ve volbách v USA ? Nebo je nám to jedno ?.

Je zajímavé,že v Česku mnoho lidí věří ve zvolení Trumpa. 

"Věřte Plánu", nabádá nás stále Trump. "Vše dobře dopadne". Nic konkrétního sice nevíme,ale věříme tak nějak metafyzicky.

Určitě je to jeden ze správných směrů a můžeme se připravovat na nový svět.