Čarodějky z ČR díl 2

Na dnešní den jsem vám slíbila zjistit, jak je vlastně poznáme. Jednoduché to sice není, ale pár poznávacích znamení se na nich přece jen najde.

Ti, kdož si poctivě přečetli první díl mají za sebou první lekci. Jak nebýt out, když v ně věřím. Dnes bych se tedy chtěla zaměřit na to, jak je poznáme.

Tak za prvé dámy a pánové mají vždy zrzavé vlasy. Podle mých tajných zdrojů je to pozůstatek z doby, kdy byly upalovány na hranicích. Jejich potomci tak dnes mají zrzavé vlasy. Kletba, kterou prý mumlaly při popravě způsobila, že jeich potomci se postupně začali odlišovat od obyčejných lidí, aby z nich měli strach.

Za druhé mají bradavice. Je to z pokusů nad kotlem. Holt, když kouzlo nevyšlo:udělalo to bum!!! Z toho vznikly ty odporné bumbolce. (Díky tomu mohou dnes kožaři děkovat, že mají zaměstnání).

A nesmíme zapomenout za třetí. Vybírají odpadky. Každá dobrá čarodějka má za povinnost pomáhat zdarma. Nevlastní tedy peníze. A přece v takovém odpadkovém koši se najde spousta úžasných věcí. Koště, zrcadllo, hůlka, koule!!! Co se týče jídla, v lese roste velká spousta dobrot a to jim na celý rok bohatě stačí. Tak nezapomeňte, že až někoho potkáte u odpadkového koše je to čarodějnice.

(Pozn. prosím berte tento článek s rezervou)

Pokud jste vydrželi až do konce jsem samozřejmě moc ráda. V příštím díle se podíváme na kloub jednotlivým způsobům výkladu. Pochopitelně, že tentokrát už budeme mluvit vážně. Mějte se fajn.